Vánoce v Chorvatsku alias Božič

Vánoce v Chorvatsku alias Božič Vánoce neslavíme jenom u nás ale samozřejmě i na ostrově a 24. prosinec, tedy Štědrý den, chorvatsky Badnjak nebo též Badnja noć, tedy den a večer před Hodem Božím (25. prosinec) je svátkem jedním z největších. Ke Štědrému dni, resp. k Vánocům vůbec patřily vánoční písně a zpěvy, chorvatsky božićne pjesme, tedy naše koledy. V 19. století začaly jednotlivé kraje Chorvatska přebírat i vánoční písně svých sousedů, takže dnes tvoří jakousi mozaiku, v níž jsou zastoupeny písně z celé země.
Kdysi byl Štědrý den dnem půstu, hlavně od masa, a to až do večerních hodin (bezmasé pokrmy se však podávaly i k večeři). Jedly se kaše - pohanková, hrachová aj., pečený hrách, různé polévky, ovoce, ořechy. Dnes je podávána hlavně ryba - především treska nebo štika.
Badnjak byl dnem obdarovávání - sešla se celá rodina i s čeledí, pro každého byl připraven malý dárek. Dárkům se říkalo božićnica a bývalo to oblečení, jídlo, peníze pro čeleď aj. Děti dostávaly víc dárků, ale i ty byl dost skromné. V posledních desetiletích však je nadílka dětí i dospělých čím dál bohatší - ale to není jen případ Chorvatska. Dárky měly i mají své místo přímo pod nazdobeným stromečkem.
Štědrý dne byl vždy nejbohatší na nejrůznější zvyky a rituály, které však vesměs vymizely. Jako téměř jediný se dodržuje slavnostní obřad rozsvěcování vánočního stromku; světlo jeho svíček symbolizuje světlo, které na svět přinesl právě v tento den Ježíš. V souvislosti s tím se na několika místech dochoval jeden zajímavý zvyk: zapalovala se tři velká polena, která symbolizovala sv. Trojici. Když se rozhořela, zapalovaly se od něj všechny svíčky v době. Lidé věřili, že světlo a oheň z plen zajistí domu a jeho obyvatelů klid, požehnání a plnou ochranu.
Právě na Štědrý dne se nejvíc zpívaly vánoční písně - koledy, mezi nimiž patřily vždy k nejkrásnějším ukolébavky.
Za hlavní vánoční svátek se považoval Hod boží, chorvatsky Božić, tedy 25. prosince, oslava narození Ježíška, svátek klidu, pokoje a hojnosti. V některých krajích chodili lidé v tento den dokonce na tři mše (chorvatsky pastrica, zornica nebo též mala misa a vela misa). Mladí lidé si na každou z nich oblékali jiné, pokud možno slavnostní šaty. Od rána byly v domácnostech na stole mísy a košíčky s fíky, mandlemi, ořechy a oříšky a jablky; nechyběla ani láhev pálenky - rakije. Oběd byl velmi slavnostní a účastnila se to celá rodina, včetně čeledi. Všeho musilo být dost - vždyť Vánoce byly i svátky hojnosti. Hlavní chody se lišily podle oblasti - ve vnitrozemí to bývala pečená husa, kachna, pečená krkovice, pečené sele aj., na pobřeží hlavně ryby a plody moře. Vždy stály na stole míse s nezbytnou huspeninou a klobásami. V některých regionech byla zlatým hřebem sarma. Samozřejmě byla vždy a všude spousta sladkostí - makovníky, ořechovníky, bábovky, speciální vánoční pečivo, vánoční druhy chleba aj.
I dnes je v Chorvatsku Božić svátkem hojnosti, skladbou jídel a množstvím se od minulosti příliš neliší, jen je všechno ještě bohatší.
Typické pro Chorvatsko bylo božíhodové blahopřání. Nejdřív si přáli jen členové rodiny, resp. domácnosti, pak se přání rozšířilo na příbuzné a přátele, posléze na všechny místní obyvatele. Chodilo se přát na tzv. koledování (chorvatsky koledjanje), přičemž se zpívaly speciální písně; přání mívala ustálenou formu. Koledníci byli vesměs mladí lidé, říkalo se jim čestitari, tedy něco jako gratulanti. Při svém blahopřání dostávali drobné dárky.
Ale Božićem svátky nekončily. I celý následující týden byl bohatý na svátky, které se slavily hlavně na venkově. Tak 26. prosince, na sv. Štěpána (Sveti Stjepan), obcházeli mladí mužové vesnici a blahopřáli všem Štěpánům a Štěpánkám. Na sv. Jana (Sveti Ivan) se žehnalo víno a vynášela se sláma, která zdobila o hlavních svátcích místnosti. Pak se jimi obkládaly ovocné stromy, aby lépe rodily.
Na svátek Mláďátek (28. prosince), kterému Chorvaté říkají Nevina dječica nebo též Herdoševo, chodili v některých krajích mladíci s vrbovými proutky na "mrskut", ale ne na velké výprasky, jen pár mírných švihnutí. Někde se v ten den volí i "král".
Zatímco vlastní Vánoce byly a zůstaly svátky rodinnými, intimními, mají oslavy Nové roku jiných charakter. Slaví se v široké okruhu přátel a známých. Dnes nemá Nový rok vůbec charakter křesťanského svátku. Ani nikde na chorvatském venkově se nezachovaly žádné staré obyčeje spojené s oslavou Nového roku, žádné staré pozdravy a blahopřání. Nový rok vysloveně občanským svátkem, i s jeho nejnovější tradicí.
Vánoční svátky jsou zakončeny svátkem Tří králů (Tri kralja); katolická církev v ten den slaví Zjevení Páně, připomínající Kristův křest v řece Jordánu. Svátek Tří králů je spojen s příchodem tři mudrců z Východu do Betléma, aby se poklonili právě narozenému Ježíškovi v betlémském chlévě a položili mu k nohám své dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Podle starého obyčeje obcházel ten den kněz se dvěma pomocníky všechna stavení ve vesnici a žehnal jejich obyvatelům. Ti jej očekávali ve slavnostním oblečení. Žehnal nejen lidem, ale i domu, zvířatům, sadu a polím. Rodina mu vyjádřila své díky dárky v naturáliích nebo penězi. Kromě toho chodili po vesnici tzv. zvjezdari; to byly trojice chlapců oblečených jako tři králové. Nosili s sebou svítící hvězdu symbolizující betlémskou hvězdu, která vedla tři mudrce z Východu do Betléma k Ježíškovým jeslím. Trojice zpívala koledy a jiné písně duchovního charakteru a přála lidem Boží požehnání. I tito chlapci bývali obdarováváni. Tento zvyk se ještě v některých krajích udržel.
Prognózka na počasí je perfektní, tak vyrážíme během svátků na pár dní natočit slibovanej filmík o vánočním Brači a ugrilovat nějakou rybu.Kamerka od Ježíška půjde pod vodu a určitě budeme pozdravovat Pelinkovač. čauec a hezký svátky Vasa
Autor: Vašek E-mail: ravlyk@seznam.cz Datum: 10.03.2009 09:03:31 Zobrazeno: 11745x

Další zajímavé články:

© 2019 Penzion Don Felder, EWE s.r.o. Ústí nad Orlicí - Webmaster

Goparking

Facebook - staňte se fanoušky