Wikipedie - ostrov Brač

Wikipedie - ostrov Brač

Tento článek pojednává o chorvatském ostrově.
Brač (italsky Brazza, latinsky Bretia nebo Brattia) je chorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu.

Zeměpisné údaje

Na severu a východě dělí ostrov od pevniny Bračský průliv, na jihu jej dělí Hvarský průliv od ostrova Hvar a na západě Splitská úžina od ostrova Šolta. Ostrov měří na délku 40 km východo-západním směrem, jeho šířka dosahuje 13 km. Délka pobřeží ostrova je 175 km. Svou rozlohou 396 km² je největším ostrovem Dalmácie a třetím největším jadranským ostrovem.
K severu (směrem ke Splitu), spadají svahy ostrova k moři poměrně povlovně, naopak k jihu se obrací strmými svahy a stěnami. Ty jsou rozervány skalnatými soutěskami. Na jižní straně ostrova se nad obcí Bol nachází také jeho nejvyšší vrchol Vidova gora (Hora svatého Víta). Svou výškou 778 m je nejvyšším vrcholem ostrovů Jaderského moře.

Na ostrově žije 14 031 obyvatel.[1] Největším sídlem je Supetar (3 016 obyvatel[2]). Další obce: Bobovišća, Bol, Dol, Donji Humac, Dračevica, Gornji Humac, Ložišća, Milna, Mirca, Murvica, Nerežišća, Novo Selo, Postira, Povlja, Pražnica, Pučišća, Selca, Splitska, Sumartin, Sutivan, Škrip.

Geologie a hydrologie

Ostrov je, jako ostatně vesměs ostrovy jaderského archipelagu, tvořen vápenci, vápencovými brekciemi a mramory. Bračské mramory jsou velmi proslulé, ceněné jednak jako stavební kámen již od dob antiky (byl z něj vybudován například proslulý Diokleciánův palác ve Splitu, z pozdější doby pak je patrně nejznámnější budovou Bílý dům ve Washingtonu, D.C.), jednak se pro své vlastnosti využívá k výrobě různých drobných předmětů (váziček, svícnů apod.), prodávaných na ostrově jako upomínkové předměty.
Jakožto vápencové území představuje ostrov zároveň kras. Zdejší krasové území představuje významnou ukázku tohoto geomorfologického fenoménu. To dokázaly i výzkumy moravského badatele prof. Karla Absolona na počátku 20. století. Přesto se v literatuře podrobnější zmínky o krasu ostrava Brač hledají obtížně. Známy jsou především jeskyně s archeologickým a historickým významem jako je Dračí jeskyně (Zmajeva špilja) u obce Murvica a jeskyně Kopačina jižně od Supetaru. Významné jsou rovněž tři jeskyně s významem pro potápění - jeskyně Maňajama 1 a Maňajama 2, objevené českými potápěči nedaleko moře a pak již delší dobu známou podmořskou propastí Lučica ve stejnojmenné zátoce. Jinak tvoří krasové jevy na Brači typické tvary jako škrapy, doliny, polje, závrty a propasti. Zdejší propast Jama kod Matešić stana u obce Hum představuje svými 260 m hloubky 49. nejhlubší propast Chorvatska.
Vzhledem ke krasové povaze ostrova Brače není s podivem, že povrch ostrova je suchý. Prameny sladké vody nalezneme jen ojediněle na jižní straně ostrova v okolí Bolu. Veškerá voda, která spadne na povrchu ostrova, mizí do viditelných i neviditelných puklin a podzemím proudí patrně především na zmíněnou jižní stranu ostrova, kde kromě zmíněných pramenů a jeskyní Maňajama vyvěrá v četných pramenech přímo do moře. Vodovodní síť ostrova je tak závislá na dodávkách vody podmořským potrubím z pevniny, konkrétně z řeky Cetiny.

Podnebí

Podnebí ostrova je středomořské. Léta jsou teplá a suchá s průměrnou teplotou 25°C, zimy krátké a deštivé s průměrnou teplotou 9°C. Sníh zde padá průměrně dva dny v roce a neudrží se déle než 10 hodin. Úhrnné roční srážky se pohybují od 700 mm (Sutivan) do 1 400 mm (Dol). Průměrnou délkou 2 700 hodin slunečního svitu ročně patří Brač k nejvíce slunečným oblastem Jadranu. Teplota moře dosahuje v létě 24°C, v zimě neklesá pod 14°C. Během chladnějších měsíců se střídají studené severní větry (bóra) s teplými jižními (jugo), v letním období převažuje severozápadní vítr (maestral).

Historie

Archeologické nálezy datují osídlení ostrova už v paleolitu. Toto osídlení bylo prokázáno ve 12 m dlouhé jeskyni Kopačina. Další nálezy osídlení ilyrskými kmeny jsou z doby bronzové a železné. Ostrov byl po roce 9 podroben Římany, později byl pod správou Byzantské říše. Roku 925 se ostrov stal součástí středověkého chorvatského státu. Ve 12. století, po spojení Chorvatska s uherským královstvím, získal ostrov na téměř dvě století samostatnost.

Od 1268 do 1357 byl Brač součástí Benátské republiky. Poté se zde střídala nadvláda Uherska, bosenského krále a Benátské republiky při zachování omezené autonomie ostrova. Benátky ostrov ovládaly více než 4 století do roku 1797. Během této doby se na ostrově usazovali uprchlíci z Bosny držené Osmanskou říší.

Po podrobení Benátek Napoleonem se Brač stal krátce administrativní součástí Francie. Roku 1807 ovládla ostrovy Brač a Korčula s pomocí ruského námořnictva Černá Hora. Vídeňský kongres v roce 1814 rozhodl o připojení Brače k Rakousku. Po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1918 se stal ostrov součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počet obyvatel počátkem 20. století dramaticky klesl v důsledku silné emigrace.

V roce 1941 okupovala ostrov Itálie. Po její kapitulaci roku 1943 obsadila ostrov v červnu 1944 německá vojska. Po osvobození byl ostrov součástí Jugoslávie až do získání nezávislosti Chorvatska roku 1991.

Hospodářství

Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je turistický ruch. Významný je rovněž rybolov, zemědělství (vinná réva, olivy) a těžba mramoru.

Doprava

Spojení s pevninou zajišťují trajekty (linky Split—Supetar, Split—Bol a Makarska—Sumartin). V roce 1993 zahájilo provoz letiště Veško polje pro letadla do 100 cestujících, kam směřují charterové lety během letní sezóny. Většinu obcí na ostrově propojuje síť asfaltových silnic vybudovaných v 70. letech.

Zajímavosti

  • Bračské muzeum ve Škripu.
  • Dračí jeskyně (Zmajeva spilja) - reliéfy na stěnách, sloužila jako klášter, nachází se nad obcí Murvica.
  • Kolač - skalní útvar nedaleko obce Nerežišća.
  • Most Františka Josefa - most poblíž obce Ložišća.
  • Pustinja Blaca - klášter.
  • Zlatni rat - oblázková pláž.
  • Téměř čtvrtinu ostrova pokrývají borové lesy, které jsou však na některých místech značně poničeny lesními požáry (v současnosti zejména jihozápadní část ostrova).

ZDROJ: Wikipedie - internetová encyklopedie

Autor: David R. E-mail: rybad@dlouhyaspol.cz Datum: 11.01.2010 11:01:23 Zobrazeno: 4185x

Další zajímavé články:

© 2020 Penzion Don Felder, EWE s.r.o. Ústí nad Orlicí - Webmaster

Goparking

Facebook - staňte se fanoušky