Na kole až na Sveti Jure

Vašek Ravlyk, 11.10.2013 přečteno: 2934x

3.10. 2013 jsme neměli na ostrově do čeho píchnout a tak jsme s Helčou zabalili pár věcí a v 11 sedli na trajekt.Já s kolem a přejeli do Makarský.Kolo, letitej duralovej Rock Machine ale pořád šlape :-) Helča s taškou a plavkama, protože se hodlala rekreovat na pláži.Speciální příprava žádná až na moje standartní ranní běhání a kolo v novohradských lesích, byť kapku ve větších dávkách.Dva bidony, teplejší oblečení v baglu a s chutí na slušnej zážitek.Dole v Makarský bylo 24 , nahoře na Jurovi 10.
Vyrazil jsem z rivy směrem na Dubrovník a na konci Makarský vlevo na Vrgorac. Zrovna opravovali silnici a tak jsem až k bráně do parku šlapal buďto po krajnici nebo horkým asfaltu, nic moc ale šlo to dobře.Po zaplacení 20 kuna jsem vjel do nacionalného parku Biokovo o pokračoval borovicovým lesem nahoru a nahoru. Docela vopruz ale kondička byla dobrá, kolo drželo, v lese nefoukalo a tak jsem držel stabilní rychlost kolem 12-14 kiláků za hodinu.zastávky jenom na focení, traťovka a pití všechno na kole.Vrata do Biokova v 1000 m n.m.to je restauračka s možností půjčit koně za 200 kuna na hoďku a zahrát si na Vinnetoua. Já pokračoval na další zlom, kterej je ve 12 stovkách s užasnými panorámaty na Brač, Hvar a další.Nájezd na náhorní planinu přinesl severovýchodní vítr a nutnej neprofuk.Trvalý stoupání bylo monotónní ale šlo to stále dobře, vzadu jsem točil 27 a nohy pořád fungovaly. Finální stoupání na vrchol je docela dlouhý, serpetiny na kopci bez konce a vegetace ala Sněžka .. ale cíl na dohled.Nahoře křičeli chlapi co natírali konstrukci Giro, Girocož mě potěšilo :-) a protože byla cesta do parku otevřená jenom z Vrgoracu potkal jsem po celý cestě jenom minimum aut a turistů což jsem kvitoval s povděkem.Pohled na dálnici schovanou na druhý straně hor je úchvatnej a silnička kroutící se pod Vámi taky.Nahoře lehce zacukrovat, vrcholová fotka z mobilu a zpátky do civilizace.Na kecy o hořících špalkách zapomeňte je to pohoda, jenom to moc nepouštět a kochat se a kochat.Koně na planinách, úžasná vegetace a naprostá divočina stojí za to.Příjezd do Makarský do tý tlačenice nepříjemnej ale bez lidí to holt nejde.A něco dat, celková délka do kopce 31 km, z brány do parku měřených a značených 23 po každým kilometru, převýšení 1762 metrů, šlapal jsem to přes tři hodiny a nahoře jsem viděl kapku " rozmazaně " no prostě jsem si ji asi lehce vyšil :-) ale stálo to za to,určo si někdy zase zopáknu.Celkový dojem jedna ale na běžnou vyjížďku s maminkou to moc není.Trajektem zpátky a večer lehce oslavit u Jurici s nutností doplnění hladiny Karlovačka.A to už je všechno, mějte se hezky a někdy ahoj V.