Chorvatská nej :-))
Těžko budete hledat někoho, kdo by Chorvatsko ještě nenavštívil. Stačí překonat tisíc kilometrů a jste u moře! Stálice mezi prázdninovými destinacemi Čechy dostává neustále a bylo to tak i letos. Nejen kvůli dostupnosti autem, slunečnému podnebí a průzračnému moři, ale také pro mnohé přírodní rezervace a dokonalá historická centra měst.
Kdo by neznal národní park Krka s překrásnými vodopády, Plitvická jezera, přístav a historické centrum Dubrovníku a Trogiru, čerstvé ryby, sladko-slané sýrové rohlíky nebo smetanovou zmrzlinu, která je vám servírovaná někdy i s představením. Takových zážitků bych vyjmenoval celý seznam. Připravil jsem pro vás pár fakt, které jste o Chorvatsku možná ještě neslyšeli. A našel jsem jich hned několik. Pusťme se do nich.
Chorvatsko, to není jenom pevnina. Kromě nejoblíbenějších pevninských letovisek jako jsou Split, Dubrovník, Pula, Zadar, Umag nebo Makarská riviéra máte v této zemi k dispozici více než tisícovku ostrůvků, ostrovů a souostroví. Díky tomu má země jedno z nejčlenitějších pobřeží světa.
Počtem hodin, ve kterých uvidíte v Chorvatsku slunce na obloze, sbalí do kapsy dokonce i takovou zemi, jako je australské Sydney. Slunce se na obloze udrží téměř tři tisíce hodin.
Spojte obě nej dohromady a navštivte například ostrovy ze všech nejslunnější, Brač a Hvar. Příjemně si na nich odpočinete navíc i mimo sezónu.Takže honem naplánujte podzimní dovolenou. Další nej přijdou příště, hezký konec léta třeba na Brači přeje Vasa
Ceny v Chorvatsku 2022
Dálnice, pohonné hmoty, potraviny a další.... další
Chorvatsko je jednou z těch zemí, kde jsou poplatky za použití dálnic stále ještě vybírány prostřednictvím mýtných bran. Neexistuje tedy nic jako chorvatská dálniční známka, ať již reálná nebo virtuální. Určitou výjimku sice představuje sleva při pořízení elektronické platební jednotky ENC. Návštěvníci Chorvatska v naprosté většině případů platí poplatky při průjezdu mýtnou branou v hotovosti nebo platební kartou. Pozor si je třeba dát na to, že v některých branách je možná pouze platba kartou. Je proto potřeba pozorně sledovat značení.
S cenami je to potom následovně: vozidla jsou rozdělena do kategorií, klasické osobní auto spadá do kategorie I (dvě nápravy, výška do 1,9 m), auto s přívěsem potom do kategorií II nebo III podle počtu náprav přívěsu a jeho hmotnosti.
Jinými slovy, úsek od slovinských hranic do oblasti střední Dalmácie tak vyjde řidiče osobního automobilu na nějakých 800 Kč podle konkrétní destinace (resp. konkrétního sjezdu).
Pohonné hmoty jsou v Chorvatsku v tuto chvíli o něco málo nižší než v České republice a kolísají v rozmezí v přepočtu od 42 Kč do 45 Kč (13,00 kn – 13,80 kn).
Ten, kdo se chystá do Chorvatska, musí počítat s tím, že si za místní chorvatské speciality v restauraci lehce připlatí. Ryby a další „lepší jídla“ vyjdou cca dvakrát dráž než jídla u nás. Ovšem u mnoha restaurací najdete nabídky v podobě denního menu, které jsou již víceméně srovnatelné s cenami českých restaurací. To platí i pro jídla, jako je pizza, která také většinou patří k těm, jež jsou i pro početnější rodinu cenově přijatelná. Do této kategorie lze počítat také špagety, nebo oblíbené lasagne.
Co se týká cen např. za zmrzlinu, bude to již pohled veselejší. Za kopeček zmrzliny se aktuálně v Chorvatsku platí nějakých 10-12 kun (zhruba 32-40 Kč), což je stejné jako v našich turistických destinacích, nemluvě o tom, že porce jsou v Chorvatsku většinou větší.
Chorvaté nabízejí v mnoha destinacích výrobky z domácí pekárny, které bohatě zasytí i v pravé poledne a lze jimi bez problémů nahradit oběd. Různé pirohy nebo tradiční chorvatská specialita burek přijdou v přepočtu na necelých 60 korun. Koblihy, které jsou plněny domácím džemem, většinou stojí necelých 30 korun.
Ceny potravin v obchodech lze ve srovnání s našimi označit jako stejné nebo mírně vyšší, ale je to dáno i tím, že se dovolenkáři zkrátka pohybují v lukrativních destinacích. Jogurt za 5 kun (16 Kč) našince jen těžko překvapí, stejně jako chléb ve stejné cenové relaci. PET lahev s vodou seženete také za 5 kun, v menších obchůdcích přímo na pláži samozřejmě dráž, typicky kolem 10 kun. Nezapomeňte, ze PET lahve jsou v Chorvatsku vratné a platí se za ně záloha. To samé se týká plechovek.
Výletní lodě jsou cenově trochu náročnější. Celodenní výlety spojené i s obědem vás zabaví na celý den, ale je potřeba si za ně více připlatit. Na klasický celodenní lodní výlet je třeba počítat s cenou nějakých 300 kun na osobu, tedy asi tisíc korun. Pro čtyřčlennou rodinu se potom již jedná o nezanedbatelnou investici.
A jak je to s cenou piva? To je samozřejmě v Chorvatsku dražší než u nás, toto srovnání ale není tak úplně fér. Ceny piva v České republice jsou i přes zdražování v poslední době světově unikátní a není mnoho míst, kde si dáte pivo za tak nízké ceny, tím spíše v turistických destinacích. V Chorvatsku proto za půllitr „točeného“ zaplatíte nejčastěji zhruba 25 kun, tj. 82 Kč.
Každá legrace něco stojí, a tak je to i s dovolenou v Chorvatsku. Rozhodně to ale není tak, že by ceny v této krásné zemi skokově narostly do té míry, aby se stala pro Čechy nedostupnou. Ceny v Chorvatsku, resp. v jeho přímořských resortech, v zásadě odpovídají tomu, o jak lukrativní a hojně navštěvované místo se jedná.
Takže " Dobro došli do Jadrana " těšíme se na vás Vasa
Elektromobilem do Chorvatska poslední část cesty
Konečně jsme projeli Rakouskem. Vídeň, Gratz, low emissions zóny kde jedeme 80-110 km/h, fronty a celkově cestu Rakouskem moc nemusím.
Ale teď už malinké malebné Slovinsko, hned za hranicemi zastavujeme na IONITY, stojanů je tam dost a zatím jsou téměř vždy prázdné. Nabíjíme teď spíš víc, někam kolem 98 % stavu nabití. V Chorvatsku totiž není tolik rychlých nabíječek, takže jistota je jistota.
Slovinskem projedeme za necelou hodinu a jediné co je na této části cesty otravné jsou hranice s Chorvatskem. Tam nikdy netušíte, jestli projedete hladce nebo se vytrápíte 2-3 h čekáním, až úředník pokývne hlavou a vpustí vás do země zaslíbené. Tenhle problém, díky bohu, příští sezónu zmizí z důvodu vstoupení do Schengenu. Slovinsko je opravdu krátký přejezd do dlouhého Vinnetouovského Chorvatska. Z Mariboru do Splitu je to cca 500 km, takže nabíjet budeme v Chorvatsku pro jistotu dvakrát. Konkrétně zase na IONITY v Karlovaci. Chápu, že to tu vypadá jako reklama na IONITY, ale opravdu není! Jenom skvěle funguje a nabíjí nejrychleji. Nicméně pro ty, kteří nechtějí zajíždět ke Karlovaci kvůli IONITY a nevadí jim delší čekání u 50-75 kW/h nabíječek, tak u každé čerpací stanice v Chorvatsku bývají už jedna-dvě tyto nabíječky. Nabít se tam dá v klidu, ale já vždy volím rychlost. Tak půlku jich v Chorvatsku provozuje MOL, takže pokud máte aplikaci MOL Plugee z ČR, tak to máte i za levno.
Já jedu do Karlovace na IONITY. Tam dobíjím pár % a jedu směr Split. Do splitu je to zhruba 350km. Takže se ještě nad Splitem, pro jistotu, přikrčím na 50ce na pár minut.
V klidu vjíždíme do přístavu ve Splitu, zvládlo se to. Dokonce úplně bez křečí. Člověk díky elektromobilu trošinku zpomalí a častěji zastaví. Z té honičky, kterou jsme z toho dělávali se stane příjemná cesta. Je to cesta klidná, tichá, levná a bez přímé uhlíkové stopy vozidla.
Když dokážou do Chorvatska dojet Švédové, Fini a Dánové, proč ne my?
Tahle cesta už opravdu není téměř žádným kompromisem. Ostatně za to mluví jejich neskutečně rychle přibývající množství na této cestě. Jsem za to rád.
V posledním článku probereme náklady na cestu, časovou „neúsporu“ a porovnáme se starým dobrým spalovákem.