Novinky na penzionu Don Felder
Zdravíme všechny přátele penziónu Dona Feldera.
Hodnocení úspěšnosti sezóny 2025 je jednoduché. Pro nás u DF byl počátek sezóny spojen s mimořádnými komplikacemi způsobenými selháním správcové, za kterou se ještě jednou omlouváme. Nové řešení se ukázalo, jako vynikající a ve stejném režimu se pokusíme fungovat i v roce 2026. Celkový počet návštěvníků Jadranu se přes prezentované fake news opět zvýšil a ukázal, že Chorvatsko si systematicky buduje image dopravně dostupné destinace s exkluzivním mořem, krásnou přírodou, vysokým stupněm bezpečí a velmi dobrou úrovní služeb, které se ovšem nepodbízí cenami.Myslím, že cesta je to ještě dlouhá ale vede správným směrem.Obdobný trend pozorujeme i nás na Puntinku, Nárůst počtu ubytovaných v řádu procent a celkovým počtem přihlášených návštěvníků patříme k největším ubytovatelům na jihu Brače.Pozorujeme jednoznačný nárůst počtu turistů mimo dva hlavní měsíce i na květen, červen a září. Masivně roste počet " náročných " turistů z Británie, USA a Skandinávie. My do sezóny 2026 vstoupíme s několika změnami.Zjednodušíme kalendář a ceník, tzn. vracíme se do režimu týdenních pobytů do poloviny června a od poloviny září. V TOP sezóně pojedeme v 10 a 11 denním režimu pátek-úterý. Také ceny budou pouze dvojí tedy sezónní a TOP sezónní,zřejmě velmi lehce vzrostou, slevy zůstanou zachovány. Kajaky, kola, koloběžky zůstanou, doplníme klasické a elektrické grily, které budou volně k zapůjčení. Zvažujeme nákup podvodního skůtru, které jsme již na penziónu měli. Vzhledem k negativní historické zkušenosti ale pojede ve speciálním režimu, aby měl šanci " přežít ". Kalendář se objeví standartně na webu koncem ledna 2026. VIP klienti se nám ozvou stejně, jako dříve a my se pokusíme zohlednit jejich věrnost a lásku k našemu kousku skal a moře.Přejeme vám všem klidný podzim, dobré zdraví a těšíme se na vás v roce 2026. Ještě jednou díky za vaši přízeň. Vašek
Olej, víno a jídlo na Brači
zastavte se třeba v muzeu olivového oleje ve vesnici Škrip v domě z roku 1640 a ochutnáte tu různé dobroty - olivy, sýry a pomazánky. K nim pivo Magarac v překladu osel. Oslů si tu lidé mimochodem vážili. Když zestárli, nechávali je dožít jako výraz vděku za to, že pro ně celý život pracovali. Zatočte si velkým kamenným kolem, které pomáhalo vyrábět z oliv pastu, z níž se lisoval olej. I to byla práce oslů, hodně těžká.
Pěstování oliv tu kdysi řídili úředníci Benátské republiky. Když se chtěl třeba mladý muž oženit, musel vysadit sto olivovníků. Víno, ovoce a olivy byly jedny z mála plodin, které se daly na velice kamenité půdě ostrova aspoň někde pěstovat.
V osmnáctém a devatenáctém století se zdálo být ekonomicky výhodnější pěstování vinné révy. Jenže když sem dorazila fyloxéra, mšička, která napadla její kořeny, zlikvidovala během pár let zdejší vinice podobně jako v dalších zemích Evropy. Řada lidí se ocitla v zoufalé situaci. Než se podařilo vysadit odolné keře, emigrovala jich část do Jižní Ameriky, část se vrátila k pěstování oliv. Kvalitním olivovým olejem je Brač vyhlášený dodnes.
Na Brači můžete dnes ochutnat řadu místních vín. Zajímavá je třeba mohutná červená odrůda Plavac Mali. Bývá pro ni typická zemitá chuť sušeného ovoce, zejména třešní, švestek a někdy i kouře či tabáku. Mluví se o ní jako o králi chorvatských vín. Výborné mají v městečku Bol, třeba ve vyhlášeném vinařství Stina. Kdo má raději bílé, ať vyzkouší suchý Pošip. Cítíte v něm ovocitou chuť sušených meruněk a fíků.
Oceňovaným vinařstvím je i Senjkovič v Nerežišči a Bakovič v Murvici. Když se však zeptáte místních, dají vám další tipy. Vinná réva tu má díky horkému suchému létu a mírnému podzimu ideální podmínky. Problémem je „pouze kamenitá půda. Ostrov dlouho neměl ani pořádný zdroj pitné vody. Pár pramenů bylo sice kolem Bolu, většina povrchové vody však odtekla prasklinami ve skalách a podzemními cestami do moře. Místní lidé hledali vodu, jak se dalo, přiváželi ji z pevniny, lapali dešťovku… Regulérní vodovod s pitnou vodou právě z pevniny vznikl až v sedmdesátých letech dvacátého století.
Dveře konoby Kopačina v Nerežišči jsou posety bezpočtem gastronomických ocenění jako prsa válečného veterána medailemi.
Nabídnou vám tady třeba měkké a šťavnaté jehněčí se sýrovou omáčkou, která jídlu dodá smetanovou hebkost. Mladé hříbky pak přidají i jemně houbovou chuť. Jako přílohu dušenou zeleninu s tykví. Pomfrity naservírují zvlášť, aby se v omáčce nerozmočily a nepřestaly být křupavé. Konoba si svá ocenění opravdu zaslouží.
Jehněčí a kůzlečí jsou pro kdysi chudý ostrov mnohem typičtější než vepřové nebo vzácné hovězí (krávy tu neměly vhodnou pastvu). Lidé z Brače jedí dodnes i ryby a mořské potvůrky nebo různé druhy kozích a ovčích sýrů s příchutí místních bylinek a někdy soli.
Lahůdkou je pak třeba dušený artyčok s fazolemi, česnekem, petrželkou, strouhankou a olivovým olejem. Dezert Procip tu dělají z ovčího sýra s karamelem a servírují ho ještě horký. Něco z toho můžete ochutnat i vy v místních restauracích.No a co je na fotografii ? Přesně tak, náš večerní Sumartin :-))
Mola mola alias Měsíčník svítivý v Jadranu
Ve čtvrtek na pláži ve městě Jadrija se při procházce plavci nestačili divit. Moře tu vyplavilo, bohužel mrtvého měsíčníka. Pro ty, co ho neznají na závěr přidáme pár údajů. My ostatní co se za ním jezdíme potápět na druhou stranu planety zpráva z úplně jiného světa a samozřejmě velká senzace. Škoda, že nepřežil.Velikost byla odhadnuta zhruba na 60 až 70 kg, tedy zhruba dítě do školky. Umí to být pěkní obři.
A teď pár slíbených dat.
Měsíčník svítivý (Mola mola) je druh ryby z čeledi měsíčníkovití (Molidae), která představuje jednu z největších kostnatých ryb na světě. Nejmohutnější jedinci mohou vážit přes 2 tuny a přesahovat délku 3 m. Tato zvláštně vypadající ryba je charakteristická diskovitým tvarem těla s dlouhou řitní a hřbetní ploutví a chybějícím ocasem nahrazeným ocasním lemem se zakulacenými přívěsky. Díky chybějící zadní ploutvi měsíčník vypadá, jako by byl zezadu „useklý“ či jako by jeho tělo tvořila jen obří hlava. Ústa jsou vzhledem k tělu velmi malá, stejně jako oči a prsní ploutve. Nemá plynový měchýř ani postranní čáru. I přes svůj nemotorný vzhled se jedná o dobrého plavce, který běžně uplave kolem 10–30 km denně. Pohyb zajišťuje synchronní máchání hřbetní a řitní ploutve ze strany na stranu. Vyskytuje se v tropických, subtropických a mírných vodách Tichého, Indického i Atlantského oceánu včetně Středozemního moře. Ano potvrzeno, dostal se až do Jadrije, což je městečko mezi Vodicí a Šibenikem od Splitu něco kolem 70 km.Držíme palce dalším ať přežijí a vám všem, hezkou dovolenou. Vasa