Jachtaři na Jadranu
Pár zajímavostí o jachtařích na Jadranu a zkuste se v některé skupině najít :-))
Jachtaři při svých plavbách utráceli průměrně 100 eur denně, přitom výdaje charterových jachtařů byly ve srovnání s ostatními jachtaři ,tj. těmi, kteří přijeli na vlastních lodích, přibližně dvojnásobné. Na tom se však značnou částkou podílely náklady na charter jachty. Mezi těmito jachtaři nejvíce utráceli Francouzi, Rusové a Angličané, mezi ostatními jachtaři pak Italové.
Hlavním informačním zdrojem o jachtingu v Chorvatsku byly zkušenosti z předchozích plaveb, dále internet 29 %, doporučení rodiny a přátel 24 %. Veletržní akce přilákaly jachtaře jen v 4 % případů.
Přes 77 % jachtařů byli vysokoškoláci, každý druhý pocházel z rodiny vykazující měsíční příjem přes 3 500 eur. Ve srovnání o ostatními turisty – hosty hotelů, kempů a soukromých domů jsou jachtaři lépe situovaní, vzdělanější a starších ročníků.
Zahraniční jachtaři bývají často věrni Jadranu – 75 % se jich více než třikrát plavilo po Jadranu; ale v roce 2012 bylo 11 % z nich na plavbě jachtou poprvé. Mezi charterovými jachtaři bylo 16 % poprvé na Jadranu, u jachtařů z vlastní lodí to bylo jen 6 %. Těch nejvěrnějších charterových jachtařů bylo nejvíce ze Slovinska a Rakouska, nejvíc nových jachtařů z této skupiny pak bylo ze Švédska, z Británie a z Francie.
Do výchozího přístavu přijíždí 69 % automobilem, pak následuje příjezd plavidlem 15 %. Letadlem se do výchozího místa dopravuje asi 14 % jachtařů.
Pokud jde o charter plavidla, 77 % jachtařů si jachtu najímalo bez skipera, asi 20 % si najímalo jachtu se skiperem nebo s posádkou.
Tak ahoj Vašek
P.S. a na fotce určitě poznáte mojí oblíbenou zátoku Rasotica
Letiště Brač
Pár novinek o našem letišti na Brači, kterému ještě před třemi léty hrozilo ukončení provozu, ale naštěstí se našel investor, který toto jediné letiště na středodalmatských ostrovech zmodernizuje a vytvoří takové podmínky, aby mohlo již v letní turistické sezóně přijímat i větší letadla.
Tímto investorem je hotelový řetězec Bluesun Hoteli, který má své hotely v letoviscích Bol na Brači, v Brela, Tučepi a Starigrad-Paklenica. Jako nový většinový vlastník letiště vykoupil potřebných tisíc hektarů pozemků a investoval do rekonstrukce letiště přibližně 5 milionů kun. Problémem bračského letiště byla jeho krátká přistávací a vzletová dráha o délce 1400 metrů, vybudovaná v roce 1992, na níž mohly přistávat pouze malá letadla do 50 cestujících. Nyní se dráha prodlouží na 1 760 metrů a tato délka již dostačuje letadlům o kapacitě 150 cestujících, např. Airbusům A320. Kromě toho budou zajištěny úpravy letiště podle současných předpisů, včetně bezpečnost, signalizace a osvětlení, bude zmodernizována i budova letiště. Celý projekt má být dokončen v příštím roce.
Letiště na Brači bude pak ze všech evropských letiště dostupné za jednu až dvě hodiny. Například let z Vídně na bračské letiště bude trvat 45 minut, ze Záhřebu 35 minut. Již letos budou na Brači přistávat letadla ze Záhřebu, z Vídně, Lince Paříže, Bruselu, Neapole, Bari a dalších evropských měst. Probíhají intenzivní jednání s nízkonákladovými společnostmi a první dohoda na rok 2018 byla uzavřena se německou společností Eurowings, kterou vlastní Lufthansa.
Podle dosavadních předpokladů by se měl provoz na bračském letišti zvýšit o 60 až 70 procent, tedy ze současných 15,5 tisíc cestujících na 25 tisíc cestujících ročně.
Letiště se nachází v nadmořské výšce 541 metrů, 14 kilometrů severovýchodně od Bolu a 30 km jihovýchodně od Supetaru.
Informace: Airport Brač, Slobodna Dalmacija
No fotografii je Tonči Peović, direktor Zračne luke Brač :-))
Takže všem : " Klidný let "
Dálnice ve Slovinsku
Na dotazy, kdy bude slovinská dálnice hotová až na chorvatské hranice jednoduchá odpověď od nejpovolanější instituce, tedy DARS.
Podle posledních zpráv ze společnosti DARS, státního podniku, který má na starosti výstavbu a provoz slovinských dálnic, má být úsek dálnice od Ptuje na hraniční přechod Gruškovje/Macelj dokončen před sezónou 2018.
Dálnice A4 od Mariboru na slovinsko-chorvatské hranice měla být původně dokončena v roce 2015.Její první úsek Slivnica – Draženci o délce 19,8 km byl otevřen v roce 2009 a v tom samém roce byl zprovozněn i východní obchvat Mariboru. Důvodem zpoždění výstavby byly problémy s financováním, které nakonec pomohl vyřešit úvěr od Evropské investiční banky (145 milionů eur) a prostředky z Fondu soudržnosti Evropské unie (63,5 milionů eur). Poslední úsek Draženci – Gruškovje se začal stavět v roce 2015. Je dlouhý 13 km. Jedná se o morfologicky a geologicky složitý terén, kde je projektováno sedm nadjezdů, tři podjezdy, dvacet čtyřicet mostů, jeden tunel a tři exity.Celková hodnota investice je 251 milionů eur.Takže se těšte, protože i když to jde ve Slovinsku pomalu, jde to pořád lépe než u nás. U nás nejde nic a nikde.Všem hezké léto V