Chorvatsko v datech
Chorvatská republika (Republika Hrvatska), svou polohou jadranská země a rozkládá se na ploše 56 594 km2. Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31 067 km2.
Hranii má se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.
Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.
Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů.
Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové, Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.
Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.
Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.
Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.
Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. - 12. stol.).
Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí; ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie.
Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848.
Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.
Chorvati často místo slova hymna používají citově zabarvená první dvě slova hymny, tedy Lijepa naša.
Státní svátky a dny pracovního klidu v Chorvatsku:
1. leden - Nový rok (Nova godina)
6. leden - Tři králové (Sveta tri kralja)
Velikonoční neděle a pondělí (Uskrs, Uskrsni ponedjeljak) - pohyblivé
1. květen - Svátek práce (Praznik rada)
Boží tělo (Tijelovo) - pohyblivý
22. červen - Den boje proti fašismu (Dan antifašističke borbe)
25. červen - Den státnosti (Dan državnosti)
5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti (Dan pobjede i domovinske zahvalnosti)
15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa)
8. říjen - Den nezávislosti (Dan neovisnosti)
1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých (Svi sveti)
25. a 26. prosinec - vánoční svátky - Vánoce a Sv. Štěpán (Uskrs, Sveti Stjepan)
A tady pozor :-))) pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, svátek (den pracovního klidu), se přesune následující den.
No a to by pro dnešek stačilo, další zase příště. Vašek
PS fotka je z našeho cyklovejletu na Sv.Juru před 7 lety :-)
Nové trajekty v Chorvatsku
Tak nám karbon dorazil i do našeho Chorvatska :-). Lodě společnosti U.T.O. Kapetan Luka začaly obsluhovat trasu Lošinj-Rijeka, tady kraluje loď Krilo-Carbo a trasu Korčula-Prigradica-Hvar-Split s katamaránem "Krilo Jet" a loděmi "Krilo" a "Mala Lara".Mimochodem loď Krilo Jet máte na fotce k článku a je k vidění když dorazíte do Splitu a máte kliku.Pro zájemce o techniku
Tehnical Details
Pax: 346
Speed: 34/40 kts
Year: 2002
Type: Semi Wavepiercing Catamaran
Class: DNV andCRS Hsc 1994 R2
Dimensions: 43x10,8m
Jejich nejnovější přírustek Krilo Carbo byl vyroben v loňském roce v norské loděnici "Brodrene Aa". Je dlouhej 40,5 metrů, širokej 10,7 metrů a váží 90 tun. Má kapacitu 350 míst k sezení ve velkých pohodlných křeslech na dvou palubách. Velké prosklené plochy poskytnou cestujícím takový výhled na všechny strany, že budou mít dojem jakoby seděli na otevřené palubě.Je ale o 3 metry kratší než Krilo Jet a 4 uzly pomalejší.Stejně je ale impozantní vidět tyhle obříky valit pětasedmdesátkou po zpěněné hladině a všem fandům svezení doporučujU. Stačí vyrazit do Splitu a absolvovat výletní kolečko.Mějte se fajnově a ahoooooj Vasa
Novinky v DPH 2013
Letošní rok přinesl řadu novinek v daňové politice Chorvatska.Na rozdíl od českých, kde se jedná jenom o tupé zvýšení obou složek, které stejně nic navíc nepřinesou, mají chorvatské změny v sobě jistou logiku.
1.Došlo k on line napojení již déle zavedených registračních pokladen do centrálního systému všech obchodníků a podnikatelů, řemeslníků, kteří nakládají s hotovostí.Každý účet vydaný pokladnou je zaregistrován a evidován v centrálních úložištích a vy si registraci pokladny můžete ověřit v dolní části účtu, kde je vygenerovaný jedinečný kód daného účtu.Následné kontroly všech příjmů, jsou místně i následně účetně zcela jednoduché.Za tuto administrativní obtíž byli tito podnikatelé bonifikováni poklesem DPH z 25 na 15%, netýká se však napojů.Takže neplátci ušetří 10% a plátcům se zlepší cash flow protože podrží více peněz ve svých rukou.Základní potraviny - chléb, mléko.. bylo pak nově přeřazeno z nulové daně do 5% sazby.Tento krok byl však vynucen rozhodnutím Evropské unie, která nulovou daň nezná.Díky unie.Uvedené kroky podle chorvatské strany povedou k 10 % omezení šedé zóny malého podnikaní, 3% zvýšení příjmů podnikatelů díky snížení DPH a celkově 2% zvýšení výnosů z DPH díky zvýšení daně za základní potraviny.Osobně musím říct, že úprava DPH základních potravin zvýšilo ceny nevýznamně. Restauratéři jsou celkem naštvaní, protože mít kasu napíchnutou ze Zagrebu :-) musí být celkem otrava a ulívání peněz je daleko složitější.Tady státu blahopřeji a divím se, že ti naši blbci to ještě nepochopili a to jsem osobně dost konzervativní persona.
V předloňským referendu se skoro 68 % Chorvatů rozhodlo rozptýlit poslední obláček nejistoty a vyslovilo své ano vstupu do EU. takže začátkem července 2013 se tedy Chorvatsko stane 28. zemí Evropské unie, ale to bude mít následky pro stovky majitelů lodí kotvících v jeho vodách pod českou nebo slovenskou vlajkou.Budou muset doplatit DPH z hodnoty svých lodí. Jsou ale nějaký varianty, jak se vyhnout platbě celkem drastických 25% DPH ?
Fakta jsou celkem jasný. Loď plující pod vlajkou země EU, anebo užívaná primárně občanem EU ve vodách EU, musí mít ze své hodnoty řádně zaplacenou DPH. Ta může být uhrazena buď v zemi vlajky, nebo kdekoli v jiné zemi EU, loď však musí být v tu chvíli přítomna v té dané zemi. Obecně se doporučuje uhradit DPH v místě domovského kotviště. Z chorvatských oficiálních míst se zatím odpovědi na jejich přístup k majitelům lodí v roce 2013 nedočkáme, ale scénář bude asi následující. S minimálním předstihem vydá chorvatské ?Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture? nařízení, že všechny lodě musí mít řádně zaplacenou DPH a nejlépe v Chorvatsku. Jelikož mají naprosto dokonalej systém evidence všech lodí,díky každoročnímu vystavování ?prijavy? a vyplňování ?crew listu?, vědí chorvatské úřady o každé lodi vše, co potřebují. Jediné, co jim zatím kapku uniká, je informace o tom, zda ta či ona loď pod českou, rakouskou nebo britskou vlajkou má ze své ceny odvedenou DPH. Takže vyrazej na kontroly a nastane totální zmatek. Ti, kdo budou mít DPH prokazatelně uhrazenou, si mohou v roce 2013 užít klidné léto. Ostatní se budou potýkat s řešením této situace. Chorvati jistě budou mít síť svých "školených"balkánských odhadců a stanovenou metodiku, s jejíž pomocí ocení danou loď, aby byla k dispozici výchozí hodnota pro stanovení odvodu 25 DPH. Pokud se bude chtít Chorvatům být benevolentní, nechají nějaké přechodné období, ale o tom se dá s úspěchem pochybovat.
No a je vlastně nějaký řešení?
Pro skupinku majitelů lodí to bude poslední kapka a přesunou své lodě do jiných vod, zůstane však zde drtivá většina těch, kteří si občas na Chorvatsko postěžují, ale jezdit sem pořád chtějí, protože je blízko a moře nejlepší. A třeba chtějí podnikat i výlety do jiných zemí EU bez obav, že je bude celník vystavovat dotazům ohledně DPH. Tuto problematiku můžete vyřešít již od minulého roku třeba ve spolupráci s firmou LBC Group a pro majitele lodí existuje několik variant. Fakticky jde o systém, který zohledňuje velikost lodě, a tudíž její poměr možného využití ve vodách EU i mimo ně a promítá jej do konečné výše DPH. Platí zde jednoduché pravidlo, a to čím větší je loď, tím nižší DPH je třeba zaplatit (5,4?10,8 %).Trochu jinou skupinou jsou pak majitelé lodí, kteří využívají finanční leasing. V tom případě to s nimi musí řešit společně leasingová společnost.
Nenechte si kazit náladu úředníky ani u nás ani v milovaném Chorvatsku a Karla na Hrad :-) V
Loučím se s Vámi pohledem na opileckou výletní loď z Makarský, která kolem nás krouží v sezóně každé odpoledne po pátý hodině :-) čauec na ostrově Vašek