Zpráva chorvatské námořní záchranné služby
Zpráva Chorvatské záchranné a pátrací služby na moři za rok 2008
Jsou to celkem smutný čísla, která předkládá veřejnosti chorvatská Národní ústředna pro koordinaci pátrání a záchrany na moři (Nacionalna središnjice za usklađivanje traganja i spašavanja na moru, telefon 9155) za rok 2008, ale přesto by se s nimi měli seznámit nejen ti, kteří se poprvé chystají na Jadran, ale i turisté, kteří si tu každoročně užívají všeho, co jim pobyt u moře nabízí: koupání, plavání, potápění, jachting, windsurfing apod. Samozřejmě se mohou nadále věnovat všem těmto vodním radovánkám, ale neměli by ani na chvíli zapomínat na opatrnost, na dodržování všech pravidel a předpisů, stanovených pro jednotlivé sporty na moři. Jen tak se vyhnou osudu těch, o nichž hovoří smutné statistiky zachycující situaci v uplynulých letech.
V posledních 10 letech zahynulo v moři 210 osob, dalších 26 osob je nezvěstných. Nejvíc obětí bylo zaznamenáno v roce 2006 (25 osob). Největší počet těch, kteří v moři našli smrt, byly neopatrní plavci při koupání a rybáři.
I když jsou tato čísla dost vysoká, tvoří jen zlomek případů, při nichž se díky záchranným akcím podařilo zachránit ty, kdo se ocitli vinou své neopatrnosti, přecenění vlastních sil, ale i kvůli povětrnostním podmínkám v nebezpečí života; byli však díky zásahům záchranných sborů zachráněni. Za sledovanou dobu 10 let koordinovala Národní ústředna pro pátrání a záchranu na moři 2475 záchranných akcí, na kterých se podíly sbory námořní policie, přístavních kapitanátů a vojenského námořnictva. Těchto zachráněných bylo 7029, někteří si z těchto situací odnesli těžké následky (283 osob). Poměrně vysoké procento případů činilo volání SOS plavidel, která se dostala do stavu krajní nouze z důvodu selhání motorů (709), najetí na mělčinu (383), srážky (45) a potopení lodi (66).
Obětmi počasí, ale i vlastní nezkušenosti nebo podcenění nebezpečí byli surfaři a potápěči. Ve statistice za uplynulých 10 let figuruje 60 záchranných akcí surfařů a 163 akcí potápěčů. Počet smrtelných nehod potápěčů přitom v poslední době výrazně stoupl, jen v minulém roce zahynulo devět potápěčů (z toho sedm se jich potápělo s přístroji), přičemž dalších sedm bylo v ohrožení života zachráněno.
K příčinám nehod a neštěstí na moři patří i zastaralost části domácích plavidel, zejména rybářských lodí a lodí pro osobní dopravu, především těch, které jsou špatně udržovány a získávají proto jen dočasná plavební povolení.
Ze srovnání loňského roku s desetiletou statistikou vyplývá, že se počet zásahů poněkud zvýšil a stoupl i počet obětí. V loňském roce bylo podniknuto 278 pátracích a záchranných akcí, při nichž bylo zachráněno 585 osob. Zemřelo 25 osob. Jak již bylo řečeno, devět z nich byli potápěči.
Nejvíce se na počtu záchranných akcí v roce 2008 podíleli jachtaři, především na plachetnicích, konkrétně nedostatek jejich zkušeností, nedostatečné a zastaralé vybavení lodí, nezodpovědné a nesprávné chování posádek plavidel, svědčící mj. o neznalosti předpisů a opomíjení povětrnostních zpráv a předpovědí, vydávaných meteorologickou službou na Jadranu a správami přístavů. Bylo zachráněno 137 plavidel, potopilo se jich 15. Pět akcí se konalo na záchranu koupajících se osob, v šesti případech byli zachraňováni surfaři a ve 13 potápěči. Dosti časté bylo i poskytování lékařské pomoci v případě akutních případů onemocnění nebo selhání orgánů (70 případů).
Stále tedy zůstává velkým nebezpečím u všech věkových kategorií přecenění znalostí, dovedností, zkušeností a fyzických i psychických schopností a sil !!!!
V.