Supermelouny
Letošní rok svědčí chorvatským melounům :-) daří se jim opravdu výborně a krupobití jim ublížilo jen minimálně. V dolině Neretvy se urodily melouny o váze do 25 kilogramů. Nejde o geneticky modifikované potraviny, ani obry, kteří vyrostli na umělých hnojivech nebo kristalonu. Vývoj v oblasti melounářství jde ale opačným směrem. Chorvatští odborníci teď pracují nikoli na co největších melounech, ale co nejmenších – tzv. jednoosobových - o váze do dvou kilogramů. Takové melouny se prý lépe jí, mají tenčí kůru a zbude po nich méně odpadu. Chorvatští farmáři z doliny Neretvy pěstují melouny na ploše dvou set hektarů a zatím jich sklidili osm tisíc tun. Výnos z hektaru je ale nižší než například v Maďarsku – je to tím, že melouny zalévané poloslanou nebo slanou vodou z ústí Neretvy nerostou tak rychle, za to prý mají díky mořské vodě spoustu léčivých vlastností. Pro nás – konečné uživatele melounů – je příjemné i to, že se prodávají za cenu od jedné kuny. Pěstitelé ale na tyto ceny žehrají.
Chorvatská armáda musí také šetřit. Vláda už zavedla mimořádné krizové daně, které musí platit i důchodci, a hledá úspory kde se dá, aby se vyhnula nutnosti požádat o půjčku Mezinárodní měnový fond. Armáda proto neutratí tolik peněz za zapalovače Zippo, jak si původně plánovala. Legendární zapalovače měli dostat všichni příslušníci zahraničních mírových misí – například v Afghánistánu. Místo několika tisíc jich ale armáda koupí jen 400. Vojáci mají zippáky v oblibě už dlouho – jsou totiž spolehlivé, nezamrzají, hoří i ve větru a dá se nimi například: ohřát konzerva, osvětlit místnost nebo roztavit kov.
Připomeňme, že první zapalovač Zippo vyrobila v roce 1933 firma Zippo v Bradfordu a vymyslel ho jistý George Blaisdell, kterého prý inspirovala krabička australských cigaret. Celosvětovou popularitu si tyto zapalovače získaly za druhé světové války, kdy je do Evropy přivezli američtí vojáci.
Téměř o polovinu klesl v Chorvatsku prodej aut oproti minulému roku. Obyčejní lidé začali šetřit, ale bohatí dál rozhazují plnými hrstmi. O pět set procent vzrostl prodej vozů značky Ferrari. Loni se neprodal ani jeden, zato letos už pět, a to ještě zdaleka není konec roku. Kupce nejdražšího vozu Ferrari California neodradila ani zvýšená daň z luxuxu, kterou prosadila vláda. Ferrari se prodávalo za 350 tisíc kuna, což je asi milion čtyři sta tisíc korun – teď musí kupující zaplatit jednorázovou daň 177 tisíc kuna a aby toho nebylo málo, doplatí navíc 63 procent hodnoty vozu. Ferarri ho tak letos vyjde na více než dvojnásobek původní ceny. Možná, že by trošku ulevilo šrotovné, ale o tom se tady ani neuvažuje, protože chorvatská státní pokladna je úplně prázdná.
Kde ale prázdná není, naši sociální experti zaseknou sekeru letos a příští rok ještě víc, nevím kdy pochopěj, že utrácet se musí jenom tolik, kolik mám a ne víc, tak čau a u moře na Brači ahoj V :-)