Chorvatsko v datech
Chorvatská republika (Republika Hrvatska), svou polohou jadranská země a rozkládá se na ploše 56 594 km2. Rozloha vnitřního a teritoriálního moře je 31 067 km2.
Hranii má se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.
Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.
Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů.
Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové, Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.
Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.
Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.
Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.
Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. - 12. stol.).
Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí; ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie.
Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848.
Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.
Chorvati často místo slova hymna používají citově zabarvená první dvě slova hymny, tedy Lijepa naša.
Státní svátky a dny pracovního klidu v Chorvatsku:
1. leden - Nový rok (Nova godina)
6. leden - Tři králové (Sveta tri kralja)
Velikonoční neděle a pondělí (Uskrs, Uskrsni ponedjeljak) - pohyblivé
1. květen - Svátek práce (Praznik rada)
Boží tělo (Tijelovo) - pohyblivý
22. červen - Den boje proti fašismu (Dan antifašističke borbe)
25. červen - Den státnosti (Dan državnosti)
5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti (Dan pobjede i domovinske zahvalnosti)
15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa)
8. říjen - Den nezávislosti (Dan neovisnosti)
1. listopad - Všech svatých - Památka zesnulých (Svi sveti)
25. a 26. prosinec - vánoční svátky - Vánoce a Sv. Štěpán (Uskrs, Sveti Stjepan)
A tady pozor :-))) pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, svátek (den pracovního klidu), se přesune následující den.
No a to by pro dnešek stačilo, další zase příště. Vašek
PS fotka je z našeho cyklovejletu na Sv.Juru před 7 lety :-)