Plavi cvijet - co to je ??

Vašek Ravlyk, 15.10.2008 přečteno: 2969x

Již několik let pořádá Chorvatské turistické sdružení ve spolupráci s předními chorvatskými deníky popularizační soutěž o "Modrý květ", v níž se v celé řadě kategorií hodnotí upravenost a čistota turistických míst a fungování jejich zařízení a služeb, včetně mnoha dalších kritérií. Zájem o tuto soutěž je mezi letovisky již tradičně veliký a města i obce se předhánějí v úpravách, které by přispěly k jejich lepšímu umístění v soutěži.
Hodnocení je velmi přísné - posuzuje se každá maličkost, která ovšem může mít na pobyt a spokojenost turistů značný vliv. Čistota a úklid města, jeho osvětlení, úpravnost a udržování jeho veřejné i soukromé zeleně, čistota a úklid pláží, vybavení města sanitárním a odpočivným zařízením (WC, lavičky ap.), upravenost komunikací a zajištění dopravní obslužnosti, zabezpečení turistické informovanosti a desítky dalších kritérií. Jejich plnění sledují hodnotící komise několikrát v průběhu sezóny.
A kdo tedy získal hlavní cenu ???? :-)
V kategorii měst:
1) Rovinj,
2) Split,
3) Ráb.
V kategorii obcí:
1) Bol a Primošten,
2) Vrsar.
V kategorii malých míst:
1) Veli Lošinj,
2) Mlini,
3) Rabac.
V dalších kategoriích byly uděleny Modré květy:
nejupravenější náměstí: Náměstí Frana Petriće (Trg Frana Petrića) v Cresu na ostrově Cres,
nejupravenější ulice: Jurićev Ive Cota v letovisku Vodice,
nejupravenější park: Divadelní park (Kazališni park) v Rijece,
nejupravenější veřejná pláž: Nikolina v Bašce Vodě,
nejupravenější předzahrádka: rodina Fućak-Brigović z letoviska Malinska na ostrově Krk,
nejupravenější balkón: rodina Kolaković z letoviska Novi Vinodolski,
nejoriginálnější suvenýr: replika antického skla z Muzea antického skla (Muzej antičkog stakla) v Zadaru,
nejoriginálnější turistická nabídka: jeskyně Baredine (Jama Baredine) u Poreče,
nejlepší turisticko-informační středisko: TIC Vodice (Turističko informativni centar - TIC),
zláštní uznáni městu Nin za rozvoj kulturního cestovního ruchu.
Divím se, že jsme nevyhráli soutěž o nejčastější grilování na Jadranu ?? Co se týká jiných kategorií je to, jako s Chuckem Norrisem, nemohli jsme se, jako kuča účastnit, protože pak by se všechny kategorie rozdělovali až od druhého místa, tak jsme špičkoví. Hezkej týden Vasa

Slavnostní otevření přístavu v Sumartinu

Vašek Ravlyk, 15.9.2008 přečteno: 3816x

Přístav ve východním cípu ostrova Brače, měl dosud pověst nejistého přístavu, který vyřazuje z provozu každá i nepříliš silná bura. Právě tato nejistota odrazovala mnohé zájemce o využití trajektu Makarská - Sumartin, protože pokud byl sumartinský přístav uzavřen, nezbývalo cestujícím nic jiného než se vydat do Splitu, z jehož přístavu vyjížděly trajektové linky na Brač do Supetaru, které nebyly menším zhoršením počasí ohroženy.
Sumartin
Aby se Sumartin zbavil nelichotivého přívlastku "nejméně spolehlivý dalmatský přístav", přikročilo se k jeho přestavbě a rozšíření. Byla vybudována dvě přístavní mola s hloubkou více než 30 metrů, což umožňuje přístávání větších trajektů. Do projektu se investovalo 15 milionů kun. Minulou neděli byl nový trajektový přístav v Sumartinu slavnostně otevřen.
Chorvatská vláda soustavně podporuje rozvoj chorvatských ostrovů a za poslední čtyři roky vložila do více než 200 projektů na ostrovech přes 6 milionů kun, a to především do infrakstuktury. Co se týče trajektových přístavů, investice se neomezily jen na Sumartin. Ještě více prostředků, 40 milionů kun, si vyžádala několikaletá přestavba trajektového přístavu v Rogači na ostrově Šolta, který byl za přítomnosti chorvatského předesedy vlády I. Sanadera otevřen začátkem srpna. Ještě před začátkem hlavní sezóny, koncem června, byly dokončeny stavební práce na rozšíření přístavu v Supetaru - ten patří k nejfrekventovanějším přístavům na Jadranu (ročně přepraví 1,5 milionu cestujících a 360 tisíc vozidel). Nyní má být na řadě trajektový přístav v městečku Stari Grad na ostrově Hvaru.

Pršut

Vašek Ravlyk, 15.9.2008 přečteno: 4628x

Co je to vlastně pršut?
Pršut se krájí na velmi slabé plátky
Přestože jde o výrobek, na jehož začátku byla vepřová kýta stejně jako u naší šunky, konečný produkt se svou chutí od šunky značně liší.
Pršut je dědictví po Benátčanech, kteří byli v jadranském přímoří pány kolem 400 let. Pršut byl u nich velmi oblíben a je pochoutkou v celé Itálii dodnes. Vyrábí se a prodává se pod názvem prosciutto (odtud i chorvatský název pršut); pod tímto názvem se jako delikatesa dováží i k nám. Jeho cena, přes 50 Kč za 100 g, odpovídá výlučnosti výrobku a jeho chuti.

Stejně si pršut cení i Chorvaté. Bez pršutu se na pobřeží, ale vlastně ani téměř v celém Chorvatsku, neobejde žádné posezení s přáteli, žádná recepce, oslava či slavnostní oběd. A pokud jste ho ještě nikdy neochutnali, zkuste si ho dát při svém pobytu na pobřeží buď jako předkrm nebo prostě k večernímu posezení. S kvalitním červeným vínem ho jistě i vy oceníte.

Jak se vlastně pršut vyrábí? Samozřejmě se může výrobní postup v podrobnostech lišit, zejména ve velkovýrobě, ale původní starý postup je v podstatě jednoduchý: Kýta se nejprve potře dřevěným popelem a zavěsí se nad otevřené ohniště tak, aby k ní mohl nejen dým, ale i čerstvý vzduch, musí tam být průvan. Záleží samozřejmě na druhu použitého dřeva, na způsobu topení, na intenzitě kouře a na mnoha dalších podmínkách. Všechny tyto okolnosti ovlivňují spolu s kvalitou masa konečný výrobek.