Důležitá telefonní čísla a informace o Chorvatsku
Pár důležitých informací, které se můžou v Chorvatsku hodit !!
Tísňové a informační linky chorvatsky číslo
Jednotné evropské číslo tísňového volání
(MZV ČR doporučuje volat v jakékoliv nouzové situaci) Jedinstveni broj za sve hitne situacije - Centar 112 112
Policie Policija 192
Hasiči Vatrogasci 193
Záchranná služba Hitna pomoć 194
Pomoc motoristům na cestě
(Chorvatský autoklub - HAK) Pomoć na cesti (Hrvatski autoklub - HAK, www.hak.hr) 1987
Turistické informace
(Chorvatští andělé) Turističke informacije
(Hrvatski andjeli) 062 999 999
Informace o telefonních číslech Informacije o telefonskim brojevima 11888
Informace o telefonních číslech v zahraničí Informacije o medjunarodnim telefonskim brojevima 11802
Všeobecné informace Opće informacije 18981
Předpověď počasí a stav na silnicích Vremenska prognoza i stanje na cestama 060 520520
Dopravní informace Informacije o stanju u prometu 062 777 777
Zastupitelské úřady ČR v Chorvatsku:
Velvyslanectví České republiky (Veleposlanstvo Češke republike)
Radnička cesta 47/VI
(v administrativní budově zvané "ROMEO a JULIE" v prostorách umístěných v 6. patře)
10 000 Zagreb
Republika Hrvatska
velvyslanec: RNDr. Martin KOŠATKA, CSc.
tel.: +385 1 6177 246, +385 1 6192 105, +385 1 6192 112
fax ZÚ: 00385 1 6176 630
fax KÚ: 00385 1 6177 239
konzulární pohotovost-mobil: +385 91 612 1533
e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/zagreb
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 7:45 - 16:15 hod.>
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.
Konzulární jednatelství Split (Sezonski konzulat Republike Češke u HR)
Obala H.N.P. 5/III (Riva)
21 000 Split
Republika Hrvatska
telefon: +385 21 344 866
fax: 00385 21 344 866
e-mail: kj-split@mail.inet.hr
konzulární pohotovost-mobil (nepřetržitá služba 24 hod. denně): +385 91 612 1660
doba činnosti: 15.6. - 30.9.
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.
působnost úřadu: celé území Dalmácie (tj. od města Karlobag na jih)
Konzulární jednatelství Rijeka (Sezonski konzulat Republike Češke u HR)
Trg 128. brigade Hrvatske vojske 4
51 000 Rijeka
Republika Hrvatska
telefon: +385 51 212 515
fax: 00385 51 212 515
konzulární pohotovost-mobil (nepřetržitá služba 24 hod. denně): +385 91 612 1560
e-mail: kj-rijeka@mail.inet.hr
doba činnosti: 15.6. - 30.9.
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 9:00 - 12:00 hod.
Na konzuláty se lze obrátit v případě nepředvídaných událostí, jako je například ztráta cestovních dokladů, krádež, nehoda, úmrtí a podobně.
Tísňové situace
Dopravní nehoda
viz Informace pro motoristy - Pomoc na silnicích
Ztráta nebo krádež cestovního dokladu
oznámit ztrátu/krádež cestovního dokladu na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi) - !!!! nelze použít k přechodu hranice !!!!
kontaktovat Velvyslanectví České republiky v Záhřebu, případně konzulární jednatelství ve Splitu či v Rijece, které vystaví náhradní cestovní doklad k cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu).
Zranění
zavolat první pomoc linku 194 (hitna pomoć) nebo jednotnou tísňovou linku 112
podrobnější informace v části Lékařská pomoc.
Úmrtí
zavolat policii na linku 192 nebo tísňovou linku 112, které následně kontaktují lékaře.
Pátrání a zachraňování
v případě neštěstí na pevnině nebo na moři volat tísňovou linku 112 nebo 155 (Národní centrála pro pátrání a záchranu - Nacionalna središnjica za spašavanje i traganje na moru).
Požár
při zjištění požáru ohlásit na linku 193 (hasiči - vatrogasci ) nebo na tísňovou linku 112
informovat o požáru lidi v okolí
do příjezdu hasičů se pokusit požár uhasit, ale neuvádět přitom v nebezpečí sebe ani ostatní
zaparkovaná auta nesmí překážet požárním vozům na přístupových cestách a v přístupu k hydrantům
Doporučujeme ve všech nouzových situacích volat integrované nouzové číslo 112 (i z českých mobilních telefonů se volí přímo bez jakékoliv předvolby) !!!
Turistické informace
Chorvatské turistické sdružení (Hrvatska turistička zajednica) je státní organizace zajišťující propagaci Chorvatska jako cílové země pro turistiku. Jejím dalším úkolem je poskytovat informační servis pro turisty při plánování cesty stejně, jako během jejich pobytu v Chorvatsku. Jeho hlavní úřad je v Záhřebu. Zastoupení má v řadě zemí, m.j. i v České republice, kde dostane zájemce požadované informace a zdarma propagační prospekty, které mu pomohou v rozhodování o místě pobytu i cestě do vybraného letoviska. V Chorvatsku existuje rozsáhlá síť informačních středisek místních a regionálních turistických sdružení. Prakticky v každém letovisku tak najde turista informační kancelář, jejíž pracovníci poskytují informace o daném místě či regionu, např. přehled kulturních pamětihodností, přírodního bohatství, folklorních událostí, zábavních a kulturních akcí, otvírací doby památek, obchodů a provozoven služeb, vstupné, ceny různých služeb a sportovních aktivit, možnosti výletů z daného místa, dopravní informace, lokální jízdní řády autobusových, vlakových a lodních linek apod.
Chorvatské turistické sdružení - www.chorvatsko.hr
Chorvatské turistické sdružení v Praze - www.htz, adresa: Praha 1, Krakovská 25.
Regionální a místní turistická sdružení (na pobřeží, ostrovech a v přilehlém vnitrozemí) - internetové adresy jsou uvedeny v části: Odkazy
Některé užitečné informace
Elektrický proud na celém území Chorvatska: 220 V, 50 Hz
Voda v celé chorvatské vodovodní síti je pitná.
Úřady a veřejné služby mají pracovní dobu od pondělí do pátku od 8.00 do 16.00 hod.
Rozhlasové vysílání v češtině
Podle informace Českého rozhlasu nebude Radiožurnál v sezóně 2010 vysílat pro české turisty na chorvatském Jadranu. Na základě dohody s HRT (Hrvatska radiotelevizija) zůstanou zachovány zprávy Radiožurnálu na programu HR2, tedy celoplošně po celém Chorvatsku. Letos je přebírá od pondělí 28. června, denně ve 13.00 a ve 21:00 hod.
Informace: www.hrt.hr
Zákaz kouření
Chorvatsko se připojilo k mnoha evropským zemím, které se rozhodly značně omezit kouření ve veřejných prostorách.
Od listopadu 2008 platí v Chorvatsku zákaz kouření na veřejných místech - ve zdravotnických zařízeních, školách, sportovních, kulturních a uměleckých zařízeních, na nádražích, zastávkách a dalších veřejných místech.
Od května 2009 přišel na řadu i zákaz kouření v barech, restauracích, kavárnách a klubech. Kouření je nyní možné pouze na venkovních zahrádkách a otevřených terasách. Ve vnitřních prostorách je povoleno jen velmi omezeně (viz aktualita: V Chorvatsku začal platit zákaz kouření i v kavárnách a barech).
Pokuta za porušení zákazu je pro kuřáka 1 000 kun!
Lékařská pomoc
Vstupem Chorvatska do EU od 1. 7. 2013 mají čeští pojištěnci při přechodném pobytu v Chorvatsku nárok na nezbytnou zdravotní péči podle chorvatského práva a na účet své české zdravotní pojišťovny, a to ve smluvních zdravotnických zařízeních a po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění, příp. Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je z lékařského hlediska nezbytné. Nezbytná zdravotní péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, abyste se pojištěnec nemusel vracet dříve, než původně zamýšlel. Se souhlasem své české zdravotní pojišťovny může během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nezbytné.
Pokud český pojištěnec potřebuje během svého přechodného pobytu v Chorvatsku určitou specifickou péči spojenou s léčbou chronické nemoci, např. dialýzu, kyslíkovou terapii, chemoterapii, apod., pak již nepotřebuje k čerpání této péče předchozí svolení své zdravotní pojišťovny. Tato péče bude poskytnuta pouze na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Doporučuje se však i přesto tento druh ošetření se zdravotnickým zařízením před odcestováním předjednat, např. kvůli volné kapacitě.
Nárok na výpomocnou úhradu zdravotní péče na základě práva EU lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů Chorvatského ústavu zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje - HZZO). Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší vesnici (90% lékařů v Chorvatsku je smluvních) a mají to vždy vyznačeno na cedulce (Ugovorna zdravstvena ustanova či Ugovorni lječnik privatne praxe, Ugovorni zdravstveni djelatnik apod. Podstatné je slovo "ugovorni". Všechna zdravotní střediska (Dom zdravlja) a všechny nemocnice (Bolnica) jsou smluvní. Zdravotní středisko je v každém větším sídle. V případě potřeby stomatologického ošetření je situace jiná, protože většina zubařů v Chorvatsku je soukromá a platí se u nich za výkony v hotovosti. Smluvního stomatologa pro poskytnutí nezbytné péče bez toho, aby se musela hotově uhradit, lze vždy najít ve zdravotních středisku (Dom zdravlja).
Při ambulantním ošetření stačí ve smluvním zdravotnickém zařízení předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění a přepsat jeho údaje do tzv. Prohlášení (Izjava). Další možností je předložit kopii a nic se pak nemusí vyplňovat. Kdo nemá Evropský průkaz zdravotního pojištění, musí zaplatit ošetření v hotovosti. Pokud lékař předepíše recept, je třeba léky vyzvednout v lékárně (ljekarna, apoteka) označené jako "smluvní", jinak pojištěnec musí platit léky v hotovosti. Smluvní lékárny jsou stejně jako lékaři označeni cedulkou, na níž je napsáno "Ugovorni".
Jestliže je onemocnění natolik závažné, že vyžaduje nemocniční péči, obdrží pojištěnec od lékaře příslušné doporučení k hospitalizaci. V naléhavých případech ho budou ochotni ošetřit i přímo v nemocnici, předloží-li Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pokud nemá u sebe Evropský průkaz ani Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz, je v jeho zájmu, aby bylo Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění do Chorvatska dodatečně doručeno. Za tímto účelem musí informovat nemocniční personál o tom, u které české zdravotní pojišťovny je pojištěn a požádat jej ať se do ČR obrátí se žádostí o jeho dodatečné zaslání (nejlépe prostřednictvím pobočky Chorvatského ústavu zdravotního pojištění -HZZO), popřípadě si zařídit jeho dodatečné zaslání do Chorvatska sám.
Na základě práva EU vstupuje občan ČR (pojištěnec) do režimu platného pro chorvatské pojištěnce. Z toho vyplývá i nutnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci. Jestliže tedy uplatňuje nárok na zdravotní péči musí počítat s těmito podmínkami:
Bez spoluúčasti:
Pohotovostní služba, dialýza,léčení maligních onemocnění, lékařská péče pro děti do 18 let bez spoluúčasti
Primární lékařská péče (vč. diagnostického laboratorního vyšetření), předepsání léku 10 HRK
Léky typu A - modrý předpis: 0 HRK + 10 HRK za předpis
Léky typu B - červený předpis: procento z ceny léky + 10 HRK za předpis
Lékař je povinen sdělit, který typ léku předepisuje.
Spoluúčast za další druhy lékařské péče 20 %, minimálně však:
Ambulantní péče, jednodenní chirurgický zákrok, rehabilitace - 25 HRK
Hospitalizace - 100 HRK /den
Některé léky, stomatologická zdravotní péče v mobilní a fixní protetice u osob od 18 do 65 let - 1000 HRK, u osob nad 65 let - 500 HRK
Maximální finanční spoluúčast na každé faktuře - 3000 HRK.
Pokud občan ČR (pojištěnec) obdrží péči na základě platného Evropského průkazu zdravotního pojištění smluvním poskytovatele, uhradí za něj náklady (kromě spoluúčasti) Chorvatský ústav zdravotního pojištění (HZZO).
Pokud by se pojištěnec nedomohl ošetření výše uvedeným způsobem a musel by si péči uhradit v hotovosti, je třeba, aby si nechal vystavit a potvrdit účty, z nichž vyplývá, kolik byl nucen zaplatit za poskytnutá plnění. S těmito účty se po návratu do ČR obrátí na svou českou zdravotní pojišťovnu, která mu refunduje vzniklé náklady do výše, odpovídající cenám ve veřejném chorvatském systému. Tato částka bude zpravidla nižší než částka, kterou musel v Chorvatsku uhradit.
A ještě důležité upozornění: právo EU ani bilaterální smlouva nekryje transport zpět na území ČR, ani nutnou spoluúčast. Tyto náklady česká zdravotní pojišťovna v žádném případě neuhradí. Z těchto důvodů se doporučuje uzavřít před odjezdem do Chorvatska smluvní cestovní připojištění.
Informace:
Centrum mezistátních úhrad - Chorvatsko: www.cmu.cz
Chorvatský úřad zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje, HZZO): www.hzzo.hr
Lékárny jsou v celém Chorvatsku otevřeny v pracovní dny od 8.00 do 19.00 hod., v sobotu jen do 14.00 hod. Ve větších místech jsou pohotovostní lékárny, které jsou otevřeny nepřetržitě. Jsou označeny zeleným křížem s ovinutým hadem.
Pojištění
Před se cestou do zahraničí se doporučuje pojistit se u některé z mnohých českých pojišťoven, a to pro případ onemocnění nebo úrazu, ztráty zavazadel, autohavárie nebo pro jiné případy okamžité nouze. Záleží samozřejmě na typu plánované dovolené, uvažovaných sportovních aktivitách a výběru dopravního prostředku, který turista použije k cestě na Jadran, a podle toho volit druh i rozsah pojištění. Pojišťovny jsou také v nabídce pojištění různě zaměřeny a liší se výší pojistného a výší pojistného plnění.
Pro příklad uvádíme nejčastější nabídku pojištění pro cesty do zahraničí:
Základním typem je cestovní zdravotní pojištění - kryje obvykle nutnou a neodkladnou léčbu náhlých onemocnění či úrazů, jednoduché ošetření zubů a případný převoz do ČR (pozor jen do určité výše plnění - např. 1500000 Kč, jednotlivé pojišťovny se liší, možno sjednat i vyšší částku).
Úrazové pojištění - na riziko smrti a trvalé invalidity následkem úrazu (opět se každá část liší výší pojistného plnění - např. 100000 Kč a 300000 Kč).
Pojištění zavazadel - kryje škody způsobené odcizením zavazadla a škody způsobené živelnou událostí (např. do 10000 Kč).
Pojištění odpovědnosti - kryje škody způsobení třetím osobám na věcech i zdraví (opět různé limity plnění).
Pojištění storna zájezdu - kryje náklady spojené se zrušením zájezdu ze strany pojištěného, a to do výše cca 80% stornopoplatků, které požaduje cestovní kanceláří v případě zrušení zájezdu.
Brač a sezóna 2019
Letošní sezóna je v plném proudu.Cesta z Mikulova je bezproblémová, tedy pokud se dostanete do Brna. Minimální zdržení na Mušově ale jinak ať už D1 nebo naše cesta z Hradce Králové přes Svitavy a Brno je naprostá katastrofa.Vlak v budování dálnic nám ujel a můžeme našim jižním sousedům jenom a jenom závidět.Rakušané dotáhli dálnici za Drassenhofen a i když není celá A2 žádná sláva, proti našim okreskám je to naprostá pohádka.Nezapomínat na rychlostní limity 130, mít dálniční známku a dodržovat ekologické omezení na 100 km.h-1, pokuty z oblasti Grazu chodí jedna za druhou. Slovinci mají dálnici přes celou zemi a cesta trvá kolem 25 minut.Na hranicích zdržení dle denní hodiny od 10 minut do půl hoďky.Chorvatské dálnice bez zádrhelů jenom opatrně na telefonování za jízdy, rychlostní limit a bezdůvodnou jízdu v levém pruhu, pokuty podražily až od 500 %, příčemž maximem může být i 15 tisíc kun, soud nebo zadržení vozidla.Nafta a benzín je za stejné peníže, jako u nás v cenách 32 do 35 Kč.Trajekty jezdí dle plavebního řádu a jsou plné.Turistů je podle informací ministerstva pro turismus méně než v loňské sezóně a restauratéři i ubytovatelé jejich informace potvrzují.Místně se úbytek pohybuje od 10 do 30%.Ceny se mírně zvýšily, obdobně ale stoupla kvalita i úroveň služeb.Espresso od 8 do 15 kun, pivo 12-20 kun, pizza od 45 do 60 kun, salát od hobotnice 80 kun, kilo dorády nebo lubina v ribarnici 80-90 kun, kopeček zmrzilny od 8 do 12 kun.Skákací vodní hrad v Sumartinu 50 kun na hodinu na Bolu 100 kun na hodinu.Počasi je stabilní, teplota vody u penzionu od 25 stupňů, viditelnost 30 metrů a pohoda naprostá.Zdravíme z ostrova a přejeme všem klidnou cestu Vašek
Chorvatsko na dně EU ? Ceny v Chorvatsku 2019
Všichni, kteří letos vyrazíte na Jadran občas budete prskat, když Vás překvapí cenová hladina některého zboží.Ale realita pro normálního Chorvata je daleko složitější a pro Vaši lepší představu jsem z volných zdrojů připravil následující příspěvek.
Je tedy skutečně Chorvatsko na dně EU? Platí více než Španělé a mají jenom polovinu platu ?
Průměrná mzda v Chorvatsku je až o 40% vyšší než průměrná mzda v Rumunsku. Kupní síla rumunských občanů je ale však výrazně vyšší než kupní síla chorvatských občanů - podle údajů Eurostatu si mohou Rumuni dovolit o 10% více zboží a služeb, než si mohou dovolit obyvatelé Chorvatska.
Průměrná mzda v Chorvatsku v dubnu 2019 činila 6434 kun, což představuje meziroční nárůst o 2,7%
A tak je důvod jednoduchý: ceny v Chorvatsku jsou mnohem vyšší než v Rumunsku, ale také v mnoha dalších evropských zemích, kde jsou průměrné mzdy podstatně větší než chorvatské. Podle údajů zveřejněných Eurostatem jsou potraviny například o 50% dražší než v Rumunsku, dražší o 23%, 20%, 15% je oblečení a obuvi,bydlení,energie...
Ale jídlo je levnější než Chorvatsku, například ve Španělsku, kde je průměrný plat 1749 eur, což je dvakrát vyšší než v Chorvatsku, pak v Estonsku, kde průměrný plat je o 41% vyšší než průměrná chorvatská mzda a naše Česká republika. V Polsku, Portugalsku a na Slovensku a stejně jako v sousedním Slovinsku, kde je průměrný plat 1186 eur.
Cenová hladina v Chorvatsku je ve srovnání s příjmy velmi vysoká. To platí zejména pro ceny potravin, ale také o cenách komodit, energií a služeb, které v posledních letech poměrně stabilně rostly. Proto Rumuni mohli i přes nižš mzdy nakupovat více zboží a služeb než Chorvati. Stručně řečeno, koš zboží v Rumunsku je levnější než v Chorvatsku - vysvětluje Dr. Ljubo Jurčić ze Záhřebské ekonomické školy.
Košík zboží v Chorvatsku je jednoduše - drahý. Například, chléb v Chorvatsku stojí o 15 procent více než v Nizozemsku, s průměrnou čistou mzdou 2152 EUR - dva a půlkrát více než v Chorvatsku, kde bylo 844 EUR. Nejlevnější v Chorvatsku je maso,ve srovnání s průměrnou cenou EU nejlevnější jídlo na trhu, které stojí 85% průměrné ceny v EU. Tato cena je podstatně nižší než v Německu, Irsku nebo Nizozemsku, kde je maso o 23% dražší než průměr EU, ale maso je pro občany stále mnohem dostupnější než pro občany v Chorvatsku. Chorvatská cena je také vyšší než cena masa v Estonsku, Polsku a České republice, kde je průměrný plat vyšší než v Chorvatsku.
Například Polsko má v porovnání s Chorvatskem průměrnou čistou mzdu (polský plat je vyšší o 27 eur), ale ceny jsou podstatně nižší. Zatímco ceny potravinářských výrobků v Chorvatsku dosahují 97% průměru EU, v Polsku a stejné ceny jsou pouze 69% EU. Cena chleba je například na úrovni 68% průměru EU a chléb v Chorvatsku je o tři procenta dražší než průměr. Ovoce a zelenina, které byly v Chorvatsku v posledních letech drahé, jsou na úrovni cen 94% průměru EU: v Rumunsku činí cena ovoce a zeleniny 54% průměru EU, 69% v Polsku, 79% v České republice a 89% ve Slovinsku.
Ekonomové již varovali, že Chorvati jsou v průměru mnohem více zadluženi než obyvatelé jiných nových členských států Unie. Kromě toho platy v Chorvatsku v posledních deseti letech rostly pomaleji než v jiných nových členských státech. V důsledku toho je v Chorvatsku podstatně nižší disponibilní příjem než v ostatních transformujících se členech EU, tj. Nižší kupní síla.
Připomínám vám, že již několik let je kupní síla občanů Chorvatska druhá nejhorší v EU: od roku 2016, kdy Rumunsko překonalo Chorvatsko, si mohou dovolit méně než obyvatelé Chorvatska pouze Bulhaři.
Za posledních deset let se kupní síla chorvatských občanů zvýšila minimálně : vzrostla z 60% průměru EU v roce 2008 na 63% v roce 2018. Současně vzrostla kupní síla rumunských občanů z 53% na 70% průměru EU. V tomtéž období vzrostla kupní síla v Lotyšsku z 59 na 70 procent, Polsku - které bylo v roce 2008 prakticky stejně, jako Chorvatsko dokonce na 77 procent průměru EU.
Buďme rádi, že se máme dobře,dovolenou si užívejte, Chorvatům držte palce a při placení se usmívejte. O dovolené se nic jiného steně nesluší.Pokud budete v Chorvatsku žít, můžete si občas na výši cen zanadávat. Přeji Vám hezkou dovolenou a budu se na vás těšit u nás na Brači. Vašek