Dálniční známky 2015 - Rakousko, Slovinsko a mýtné v Chorvatsku
Další rok je před námi a s nimi i cesta na Brač. Dálniční úseky na trase se nemění a snad jenom ten kousek kolem Mariboru se při delší než týdenní cestě do Chorvatska vyplatí objet.Tedy pokud nespěcháte, protože to je skoro hoďka navíc s rizikem policejního radaru na některých z úseků nebo pokud jedete větším autem kategorie 2B do 3,5t a přes 1,3m výšky nad první nápravou.Tady nebízím odkaz, kterých typů se kategorie 2B týká : http://www.dars.si/Dokumenti/3_vinjete/Seznam%20izmerjenih%20vozil_The%20list%20of%20measured%20vehicles.pdf
A tady už jsou ceny známek pro rok 2015.
Dálnice v Rakousku dle délky platnosti na následující:
10 dnů = 8,5 Eur
2 měsíce = 25 Eur
1 rok = 83 Eur
Pro motocykly stojí stejná dálniční známka pouhou polovinu ceny, než pro osobní auto.
Dálnice ve Slovinsku dle délky a kategorií :
Cestninski razred 1 motocykly
Letna vinjeta 55,00 EUR
Polletna vinjeta 30,00 EUR
Tedenska vinjeta 7,50 EUR
Cestninski razred 2A normální osobní auta :
Letna vinjeta 110,00 EUR
Mesečna vinjeta 30,00 EUR
Tedenska vinjeta 15,00 EUR
Cestninski razred 2B nad 130 cm nad přední nápravou :-))
Letna vinjeta 220,00 EUR
Mesečna vinjeta 60,00 EUR
Tedenska vinjeta 30,00 EUR
Cena dálnice v Chorvatsku se platí na mýtných branách hotově, kartou nebo systémem elektronické úhrady ENC, tam kde je to možné.
Poplatky Chorvatsko - mýtné
Na vjezdu na chorvatskou dálnici obdržíte kartu, kterou při výjezdu z dálnice odevzdáte a zaplatíte poplatek. Mýtné za použití mostu (Krk) či tunelu (mimo níže uvedené úseky dálnice) se však platí před vjezdem. Platit lze v kunách, eurech i platební kartou. V následující tabulce uvádíme dálniční poplatky v kunách (vždy za úsek ze Zagrebu k uvedenému místu dálnice).
Chorvatsko dálnice Krapina - Zagreb (Zaprešić) A2/D1
Úsek Osobní auto
Hraniční přechod Macelj ze Slovinska - Zagreb 48
Chorvatsko dálnice Zagreb (Lučko) - Split (Dugopolje) A1/D1
Úsek Osobní auto
Zagreb - Zdenčina 7
Zagreb - Jastrebarsko 9
Zagreb - Karlovac 18
Zagreb - Novigrad 24
Zagreb - Bosiljevo II 31
Zagreb - Vrbovsko 38
Zagreb - Ravna Gora 45
Zagreb - Delnice 51
Zagreb - Vrata 54
Zagreb - Žuta Lokva 61
Zagreb - Oštrovica 60
Zagreb - Rijeka (Kun) 69
Zagreb - Ogulin 43
Zagreb - Brinje 56
Zagreb - Otočac 69
Zagreb - Perušić 83
Zagreb - Gospić 87
Zagreb - Gornia Ploča 98
Zagreb - Sveti Rok 100
Zagreb - Maslenica 115
Zagreb - Posedarje (na Pag) 118
Zagreb - Zadar I/západ 121
Zagreb - Zadar II/východ 125
Zagreb - Benkovac (do Biogradu) 135
Zagreb - Pirovac 145
Zagreb - Skradin 150
Zagreb - Šibenik (do Primoštenu) 154
Zagreb - Vrpolje 161
Zagreb - Prgomet 168
Zagreb - Vučevica 174
Zagreb - Split (Dugopolje) 181
Zagreb - Bisko 185
Zagreb - Blato na Cetini 193
Zagreb - Šestanovac 197
Zagreb - Zagvozd 201
Zagreb - Ravča 215
Zagreb - Vrgorac 220
Dálniční poplatek závisí také na kategorii vozidla a konkrétním úseku dálnice.
Celý úsek Umag - Pula stojí 37 HRK.
Tak to by bylo vše a těšíme se na Vás na Brači :-)) Vašek
Nový kalendář 2015
Nový kalendář na sezónu se objeví na stránkách 15.1.2015 s možností rezervace, tak jako dříve.Podmínky zůstávají v podstatě stejné s malými korekcemi, které se týkají podmínek, termínů...Na Brači vše při starém, připravují se na příchod Nového roku, který bude letos spojený s mrazivým ale slunečným počasí.Všem přátelům Brače přejeme hodně zdraví a úspěšný rok 2015. Vašek
PS snímek z ledna 2012
Vorvani na VIsu
Skupinka v Jadranu vzácných vorvaňů, savců z řádu kytovců, byla 7. září spatřena a zachycena na snímcích v blízkosti mysu Stončica na ostrově Visu a o dva dny později v oblasti Šibenických ostrovů. Vorvaň obrovský je v Jadranu jen velmi neobvyklým hostem, protože jeho běžným životním prostředím bývají otevřená hluboká moře a oceány. Skutečnost, že se ocitli v poměrně uzavřeném a mělkém moři zřejmě vorvaně zneklidňuje a znepokojuje a je nebezpečí, že by mohli ve strachu nebo v panice uvíznout na mělčině. Ústav pro výzkum a ochranu moře se proto obrátil na obyvatele pobřežních a ostrovních lokalit s prosbou, aby se, pokud vorvaně spatří, k nim nepřibližovali a žádným způsobem neznepokojovali. A pokud zpozorují jakékoli ohrožení pro vorvaně, aby ihned aby informovali Státní úřad pro ochranu přírody či nouzovou linku 112, případně tuto informaci doplnili fotodokumentací. Šlo hlavně o to, aby vorvani bez úhony opustili mělké vody Jadranu a dostali se do pro ně vhodnějších podmínek Středozemního moře.
Vorvani jsou silně ohroženi vymřením a neustále jich ubývá. Ve Středozemním moři jich žije kolem 2 500. V Chorvatsku, kde jsou přísně chráněni, se vyskytují jen výjimečně. Častěji se objevují v oblasti jižně Otrantské úžiny (rozhraní Jaderského a Jónského moře), kde dno prudce klesá do hlubin.
Vorvani obecně dosahují délky až 18 metrů a hmotnosti 50 až 60 tun. Pro lidi nepředstavují žádné nebezpečí. Naopak člověk a jeho činnost na moře a pod hladinou moře vorvaně silně ohrožuje. Nejsou to však zdaleka jen lodě, čluny a rybářské sítě. Vůbec největší ohrožení pro vorvaně představuje hluk, šum a sonary nízké frekvence, které používají zejména ozbrojené složky. Tyto zvuky jsou pro vorvaně velmi nebezpečné, působí jim velké bolesti a mohou mít za následek i jejich smrt. Právě ve stavu panického strachu mohou vorvani reagovat zkratově, pro ně nebezpečným způsobem a uvíznout na mělčině. Ovšem nebývají to jen tyto důvody, pro které k tomu dochází. Podle vědců může být příčinou i nemoc některého jedince, kterého pak ostatní vorvani, u nichž je vyvinut mimořádný smysl pro solidaritu, následují do nebezpečí i případné smrti. Dalšími příčinami mohou být i meteorologické a náhlé oceánografické anomálie, změny nebo anomálie v magnetickém poli Země, změny sluneční aktivity, teploty moře a podobně.
V Chorvatsku došlo k uvíznutí vorvaňů na mělčině pouze jedenkrát, a to v roce 1853 u Novigradu. Jednalo se o skupinku šesti jedinců. Na západním pobřeží Jaderského moře, tedy i italských břehů jsou tyto případy častější, naposledy v roce 2009 na jihu italského pobřeží.
A právě odsud, z Itálie, přišla 12. září smutná zpráva, že putování části skupiny "chorvatských" vorvaňů skončilo tragicky. Podle představitelů italského Ústavu pro výzkum mořských živočichů, byla na pláži u města Vasto (jihovýchodně od Pescary směrem na Gargano) objevena skupina sedmi vorvaňů, která uvízla na mělčině. Bohužel se odborníkům a četným dobrovolníkům podařilo vrátit do moře jen čtyři vorvaně a zbývající tři zahynuli. Zjistilo se, že vorvani jsou staří mezi 15 a 20 roky (průměrná délka života vorvaňů bývá kolem 60 let), dlouzí 3 až 4 metry. Ale ani zachráněná skupinka není zdaleka mimo nebezpečí. Pouze pokud se vorvani dostali co nejdříve na hluboké volné moře a pokud neutrpěli při uvíznutí na mělčině příliš velké nezvratné újmy na zdraví, může se mít za to, že jsou skutečně zachráněni. O jejich dalším osudu však nejsou žádné zprávy.Bohužel,tak jim držme palce :-))) V