Vorvani na VIsu
Skupinka v Jadranu vzácných vorvaňů, savců z řádu kytovců, byla 7. září spatřena a zachycena na snímcích v blízkosti mysu Stončica na ostrově Visu a o dva dny později v oblasti Šibenických ostrovů. Vorvaň obrovský je v Jadranu jen velmi neobvyklým hostem, protože jeho běžným životním prostředím bývají otevřená hluboká moře a oceány. Skutečnost, že se ocitli v poměrně uzavřeném a mělkém moři zřejmě vorvaně zneklidňuje a znepokojuje a je nebezpečí, že by mohli ve strachu nebo v panice uvíznout na mělčině. Ústav pro výzkum a ochranu moře se proto obrátil na obyvatele pobřežních a ostrovních lokalit s prosbou, aby se, pokud vorvaně spatří, k nim nepřibližovali a žádným způsobem neznepokojovali. A pokud zpozorují jakékoli ohrožení pro vorvaně, aby ihned aby informovali Státní úřad pro ochranu přírody či nouzovou linku 112, případně tuto informaci doplnili fotodokumentací. Šlo hlavně o to, aby vorvani bez úhony opustili mělké vody Jadranu a dostali se do pro ně vhodnějších podmínek Středozemního moře.
Vorvani jsou silně ohroženi vymřením a neustále jich ubývá. Ve Středozemním moři jich žije kolem 2 500. V Chorvatsku, kde jsou přísně chráněni, se vyskytují jen výjimečně. Častěji se objevují v oblasti jižně Otrantské úžiny (rozhraní Jaderského a Jónského moře), kde dno prudce klesá do hlubin.
Vorvani obecně dosahují délky až 18 metrů a hmotnosti 50 až 60 tun. Pro lidi nepředstavují žádné nebezpečí. Naopak člověk a jeho činnost na moře a pod hladinou moře vorvaně silně ohrožuje. Nejsou to však zdaleka jen lodě, čluny a rybářské sítě. Vůbec největší ohrožení pro vorvaně představuje hluk, šum a sonary nízké frekvence, které používají zejména ozbrojené složky. Tyto zvuky jsou pro vorvaně velmi nebezpečné, působí jim velké bolesti a mohou mít za následek i jejich smrt. Právě ve stavu panického strachu mohou vorvani reagovat zkratově, pro ně nebezpečným způsobem a uvíznout na mělčině. Ovšem nebývají to jen tyto důvody, pro které k tomu dochází. Podle vědců může být příčinou i nemoc některého jedince, kterého pak ostatní vorvani, u nichž je vyvinut mimořádný smysl pro solidaritu, následují do nebezpečí i případné smrti. Dalšími příčinami mohou být i meteorologické a náhlé oceánografické anomálie, změny nebo anomálie v magnetickém poli Země, změny sluneční aktivity, teploty moře a podobně.
V Chorvatsku došlo k uvíznutí vorvaňů na mělčině pouze jedenkrát, a to v roce 1853 u Novigradu. Jednalo se o skupinku šesti jedinců. Na západním pobřeží Jaderského moře, tedy i italských břehů jsou tyto případy častější, naposledy v roce 2009 na jihu italského pobřeží.
A právě odsud, z Itálie, přišla 12. září smutná zpráva, že putování části skupiny "chorvatských" vorvaňů skončilo tragicky. Podle představitelů italského Ústavu pro výzkum mořských živočichů, byla na pláži u města Vasto (jihovýchodně od Pescary směrem na Gargano) objevena skupina sedmi vorvaňů, která uvízla na mělčině. Bohužel se odborníkům a četným dobrovolníkům podařilo vrátit do moře jen čtyři vorvaně a zbývající tři zahynuli. Zjistilo se, že vorvani jsou staří mezi 15 a 20 roky (průměrná délka života vorvaňů bývá kolem 60 let), dlouzí 3 až 4 metry. Ale ani zachráněná skupinka není zdaleka mimo nebezpečí. Pouze pokud se vorvani dostali co nejdříve na hluboké volné moře a pokud neutrpěli při uvíznutí na mělčině příliš velké nezvratné újmy na zdraví, může se mít za to, že jsou skutečně zachráněni. O jejich dalším osudu však nejsou žádné zprávy.Bohužel,tak jim držme palce :-))) V
Nové trajekty
Společnost Jadrolinija objednala v pulských loděnicích Uljanik čtyři nové trajekty, jejich celková cena překročilae 32 milionů eur. Letos v zimě vyhlásila na svých stránkách anketu, v níž veřejnost hlasovala o jejich jména. Nejvíce ze čtyř tisíc hlasů získala jména podle názvů chorvatských ostrovů: "Kornati", "Krk", "Mljet" a "Brač".
Čtyři naprosto shodná plavidla se špičkovým technickým, bezpečnostním a navigačním vybavením. Každé má kapacitu 616 cestujících a 145 vozidel, délku 99,80 m a šířku 17,50 m. Je vybaveno hydraulickými rampami na nakládku a vykládku vozidel. Cestující jistě ocení klimatizovaný salón pro 322 cestujících a další moderní vymoženosti, včetně výtahové plošiny pro vozíčkáře. Pokud jde o technické parametry, má čtyři dieselové motory po 442 kW a rychlost 12,5 uzlů.
První ze čtveřice vyplul vyplul na svou první plavbu v polovině června trajekt, "Kornati". Jeho kmotrou se stala úspěšná chorvatská lyžařka Janica Kostelić. Bude zajišťovat provoz na lince Ploče - Trpanj, tedy mezi pevninou a poloostrovem Pelješac. Druhý trajekt, "Brač", pokřtila minulý týden známá paraolympionička Ana Sršen. Návštěvníci Jadranu se s ním mohou setkat na lince Valbiska - Merag, mezi ostrovy Krk a Cres. K plynulejšímu provozu na této lince přispěje i nedávné rozšíření přístavu Valbiska o třetí přistávací rampu. Zbývající dva trajekty mají přijít na řadu ještě v průběhu turistické sezóny.
"Bílá" flotila Jadrolinije zahrnuje 50 plavidel s celkovou kapacitou 3 404 vozidel a 26 242 cestujících.
Hezkej zbytek léta všem milovníkům Jadranu přeje Vašek
Největší akvárko v Chorvatsku
Před sezónou bylo otevřeno nové akvárium v malé osadě na poloostrově Vranjic,což je součást města Solinu.V nejvýchodnější části Kaštelského zálivu, obklopen severním splitským přístavem a průmyslovými podniky jak Splitu, tak navazujícího Solinu.
Největší akvárium v Chorvatsku se rozkládá na ploše 800 metrů čtverečných. Jeho 22 nádrží má celkový objem 380 000 l, zatímco slavné dubrovnické akvárium v pevnosti sv. Jana má nádrže o pouhých 60 tisících litrech. Nádrže jsou z poloviny umístěny uvnitř, z poloviny venku na otevřeném prostoru. Jde nejen o největší, ale i o nejmodernější akvárium, plně automatizované, odpovídající nejvyšším ekologickým standardům.
V jednotlivých nádržích má domov 130 druhů ryb a jejich počet stále roste, protože se doplňují další druhy, z toho přibližně 100 druhů žije v Jadranu. Pro veřejnost jsou nejatraktivnější žraloci. Žije jich tu patnáct a dva z nich mají 1,5 metru délky. Nechybějí však ani další velmi populární druhy mořské fauny jako murény, ropušnice, úhoři, langusty, humři, krabi, medúzy, rejnoci, želvy, chobotnice a další hlavonožci. Třicet zdejších druhů ryb pochází z dalších světových moří a oceánů. Žijí tu i někteří exotičtí živočichové z dalekých moří, např. brazilský malý krokodýl.
Majitelem akvária je splitský podnikatel Kuzma Mariani, rodák z Komiže na ostrově Visu. Celý projekt financoval z vlastních prostředků a z prostředků své rodiny, bez jakékoli podpory z evropských či jiných fondů. A šlo přitom i investici obrovskou – podle jeho slov přes milion eur s tím, že v posledních měsících již další částky ani nepočítal. Projekt akvária byl pro Marianiho splněním vlastního snu. Přímořskou parcelu koupil před pěti lety a zprvu zvažoval, jak s ní naložit. A tehdy se především s ohledem na rodinnou námořní tradici a svůj citový vztah k moři a rybám rozhodl pro akvárium. Součástí expozice jsou i předměty spojené s mořem a mořeplavbou, které majitel akvária sbíral a shromažďoval dlouhá léta, jako např. potápěčský oblek z 50. let minulého století, staré svítilny aj.
Otevření akvária bylo doprovázeno velkým zájmem veřejnosti – několik tisíc lidí se tísnilo před branami akvária před otevřením. Vranjické akvárium uvítali s velkým nadšením i představitelé místní i župní správy, již s ohledem na obrovský význam, jaký akvárium bude mít pro místní cestovní ruch.
Akvárium lze navštívit každý den od 10 do 22 hod. Vstupné činí 75 kun pro dospělé, 50 kun pro děti od 4 do 14 let. Vstupenky je možno rezervovat přes internet.
Zdroj : www.aquariumsplit.com