Máme se na trajektu bát ?
V souvislosti s havárií trajektu Marko Polo o kterým jsme na stránkách psali se nabízí otázka, jak časté jsou námořní havárie na Jadranu a kolik obětí si vyžádaly.
Pokud jde o osobní přepravu můžeme pravidelné návštěvníky chorvatských ostrovů uklidnit: k nehodám se ztrátami života nedochází. Společnost Jadrolinija, největší a nejstarší chorvatský přepravce byla založena před 62 lety a za celou dobu její existence nebyla zaznamenána ani jediná ztráta lidského života při jejích plavbách. Je sice pravda, že došlo k několika nehodám a haváriím jejích plavidel, ale při všech byla způsobena pouze materiální škoda nebo lehká zranění.
Trajekt "Marko Polo" letos provázela smůla. V květnu najel na molo ve splitském přístavu a oprava lodního šroubu si poté vyžádala měsíční odstavení mimo provoz. Současná havárie bude mít horší následky a není jisté, zda se loď vyplatí ještě opravovat či zda neskončí rovnou do šrotu. Konečné rozhodnutí bude učiněno, až se ji odborníkům podaří vyprostit. O tom, že příčinou nehody byla lidská chyba, svědčí návrh na podání žaloby na kapitána, jeho zástupce a dva kormidelníky z minulého týdne. Podle dostupných informací zapomněli změnit kurz, podle něhož by loď bezpečně proplula mezi ostrovem Pašman a Sit.
Podobná havárie postihla v listopadu roku 1995 i další z velkých trajektů Jadrolinije – trajekt "Ivan Zajc". Ten plul na své pravidelné trase Rijeka – Split a najel na maličký ostrůvek Malta u ostrova Drvenik Veli nedaleko Splitu. Bez větších komplikací se ho podařilo vyprostit, opravit a do nedávna jezdil na pravidelné lince Split – Vela Luka - Lastovo. Letos na jaře byl prodán za 850 000 euro do Turecka, kde je v provozu na černomořském pobřeží.
Menší trajekt "Bartol Kašić" má za sebou v posledních třech letech několik šrámů z přistávacích manévrů: dvakrát boural v přístavu na Silbě a jednou ve splitského přístavu, kdy bylo zraněno několik osob. Čtrnáct lehčích zranění si vyžádal v roce 2004 náraz trajektu "Mate Balota" do přístavního mola v Preku na ostrově Ugljanu na nejfrekventovanější lince na Jadranu, Zadar – Preko dlouhé 2,5 námořní míle.
Poněkud méně pozitivní je bilance nákladní přepravy, kterou ovšem Jadrolinija neprovozuje. Při ní došlo k několika haváriím, bohudík nijak velkého rozsahu, ale zde již došlo k lidským obětem. Tak např. před deseti lety se potopila u ostrůvku Obonjan v šibenickém souostroví nákladní loď "Borak", která vezla z istrijského přístavu Koromačno náklad cementu do Splitu. Při havárii zahynuli tři členové posádky. Důvodem neštěstí bylo zřejmě posunutí nákladu v podpalubí.
Stejná příčina neštěstí způsobila potopení lodi "Nautika" v roce 2000, která vezla 165 tun bračských kamenných bloků ze Splitu do Ancony. Došlo k němu 35 námořních mil od italského pobřeží a z pěti členů posádky se zachránil pouze jeden. Největší publicity se dostalo havárii italské nákladní lodi "Brigitta Montanari" v listopadu 1984 u kornatského ostrova Mrtovnjak, při které se potopila do hloubky 80 metrů. Vezla velmi nebezpečný náklad, 1300 tun vinilchloridu. Problémem bylo vyzdvižení nákladu tak, aby se nedostal do moře. Celá velmi složitá a nákladná akce byla dokončena až v roce 1987. Při havárii zahynuli tři námořníci.
Jadrolinija v posledních letech investovala značné prostředky do obnovy své flotily a zvýšení bezpečnosti plavby. Jen za pět let pořídila jedenáct nových trajektů a třeba i k nám na Brači jezdí ze Splitu fungl novej trajekt Biokovo o kterým jsme samo taky psali.
Resume, žádnej strach není na místě, bílá flotila je jednou z nejlepších flotil na světě, jezdí na minutu přesně, naprosto spolehlivě a navíc se na jeich palubách dělá to nejlepší kapučíno na světě, už se zase těším.Čauec a hezký vánoce všem Vašek