Fíky a fíkovníky
Fíkovníky jsou v Chorvatsku domovem v přímoří, včetně jadranských ostrovů, ale díky pronikání středomořského klimatu koryty řek do přilehlého vnitrozemí, je lze najít i dále od moře. Podle jednoho přísloví zdejších obyvatel začíná jih tam, kde už rostou fíkovníky a kde hýkají osli. Za nejkvalitnější a nejchutnější z celé řady pěstovaných odrůd se pokládá tzv. zamorčica.
Pěstování fíkovníků bylo v minulosti podstatně rozšířenější, ale postupem času upadalo. Prací spojených s tímto sadovnickým odvětvím je nemálo a jsou poměrně namáhavé, takže zejména mladí zemědělci se rozhodli raději pro jiné, méně náročné plodiny. Patří mezi ně síření, sušení, praní v horké mořské vodě nebo ve slaném roztoku (moření), opětovné sušení a skladování. Negativně se projevuje i konkurence mnohem levnějších fíků z východního Středomoří a dalších zemí. Využití čerstvých plodů značně omezuje jejich krátká doba trvanlivosti.
Pěstitelé si stěžují, že zatímco pěstování vinné révy a olivovníků zažívá pravý boom, je fíkovníkům věnována jen velmi malá pozornost a o moderní agrotechnice si mohou nechat jen zdát. Chorvatsko v současné době produkuje něco přes 2 000 tun ročně, z čehož necelou polovinu tvoří intenzivní produkce pro trh a většinu pak extenzivní produkce rodinných hospodářství především pro vlastní potřebu. Velkých sadů je tu velmi málo. Ten největší se nachází v Zemuniku u Zadaru na ploše 10 hektarů (má 2 400 stromů). Produkce je soustředěna do menších rodinných hospodářství, která vlastní maximálně pár desítek stromů, většinou v rámci vinohradů nebo olivových hájů. Odhaduje se, že v Chorvatsku roste 600 000 až 700 000 stromů.
Fíků si vážili již staří Řekové. Připisovali jim výborné účinky v posilování svalstva; proto je např. v nemalých množstvích konzumovali atleti před sportovními hrami a rovněž bojovníci před bitvami. Nutriční hodnoty fíků oceňovali také staří Egypťané, kteří jim připisovali i léčivé vlastnosti. Byly oblíbeným ovocem královny Kleopatry. V dobách největších krizí a hladu přišly fíky vždy ke cti, protože byly cennou a vydatnou náhradou za chleba, který chudé obyvatelstvo tolik postrádalo.
Fíky jsou nejen energeticky vydatné pro svůj vysoký obsah sacharidů, ale jsou i velmi zdravé. Obsahují řadu minerálů (vápníku, fosforu, hořčíku a dalších), vlákninu, polyfenoly, enzymy, vitaminy, především A, B1 a B2 a další hodnotné látky. Lékaři oceňují i některé další látky fíků, které vykazují protirakovinné účinky.
V lidovém léčitelství mají sušené fíky významné místo jako účinný prostředek proti zácpě. Zejména ve směsi se sušenými švestkami. Také se z nich vyrábí prostředek proti kašli – umleté fíky se smíchají s mletým svatojánským chlebem (plody rohovníku, rogač), skořicí a červeným vínem. Fíky se podle lidové tradice užívají i při nespavosti a vyšším krevním tlaku. A doporučuje se jíst fíky i těm, kteří by chtěli přestat kouřit.
Fíky mají své místo též v tradiční lidové kuchyni v přímoří. Tak např. se ze sušených fíků, mandlí, pálenky z vinných hroznů – "lozovači" vyrábí nepečený dezert, tzv. smokvenjak. Obdobné ingredience má i "hib", specialita, která se připravuje na ostrově Visu. V okolí Šibeniku a Splitu se připravuje zvláštní slaný dezert tzv. soparnjak. Je to vlastně závin s náplní z mangoldu, oliv, fíků a olivového oleje, který se peče v chlebové peci. Nejčastěji se podává studený. V rámci propagace starých tradičních lidových pokrmů jej zařadily do svého jídelního lístku mnohé místní restaurace. V Dalmácii je oblíbený tzv. Dalmatský koláč (Dalmatinski kolač). Je to vlastně kynutý koláč s náplní z mletých fíků, mletého svatojánského chleba (v dalmatských obchodech se prodává již mletý), skořice, medu, cukru a citronové kůry. Existují desítky sladkostí, jejich ingrediencí jsou právě fíky. Přidávají se však i do slaných jídel, např. pod maso nebo podle některých receptů i do pašticady, tedy jídla podobnému naší svíčkové.
Tím však využití fíků zdaleka nekončí: z fíků se vyrábí džemy, marmelády, kompoty, likéry i pálenky (smokovača).
Fíkovník si získal renomé ekologické rostliny, neboť nemůže žít v kontaminovaném ovzduší. Je to lék i pochoutka, často víc ceněná lidmi z vnitrozemských krajů, než obyvateli přímoří.
A protože právě dozrály, přeji Vám všem dobrou chuť. Vašek