Začíná sklizeň mandarinek
Sklizeň mandarinek se v posledních letech stala v jihodalmatském přímoří velkým turistickým hitem. Nejde jen o pasivní účast na sklizni těch nádherně vonících šťavnatých plodů, nýbrž o aktivní sběr mandarinek samými turisty na ohromných plantážích, z nichž největší jsou v deltě řeky Neretvy.
Ještě v polovině minulého století bychom v bažinách delty a zatopených ramenech řeky Neretvy nenašli ani jediný citrus a místní obyvatelům, zabývajícím se v té době pouze rybolovem na malých plochách suché půdy, se o pěstování citrusů jakéhokoli druhu, nezdálo oni v nejdivočejších snech. V padesátých letech 20. století však došlo k zásadnímu zvratu: v deltě byly zahájeny velkorysé meliorační práce, kterých se po řadu let účastnili jugoslávští i zahraniční odborníci. Díky tomuto náročnému projektu se delta změnila ze zanedbaného opomíjeného regionu v jednu z nejperspektivnějších a nejúrodnějších oblastí tehdejší Jugoslávie. Tisíce hektarů půdy, odvodněné a chráněné před negativními účinky pronikající mořské vody a před záplavami, začaly vydávat své plody. Díky velmi úrodné půdě a příznivému středomořskému klimatu produkovala delta od začátku 60. let zprvu především zeleninu, ale postupně ovládly deltu Neretvy citrusy, především mandarinky středozemní (Citrus deliciosa), které se nyní pěstují na více než 50 procentech zdejší půdy. Roste tu přibližně 1 300 000 stromů mandarinek, které ročně dávají přes 60 000 tun tohoto oblíbeného ovoce. A ploch osázených mandarinkami ještě dále přibývá. Plánuje se, že za pět let produkce vzroste na 150 000 tun. Není divu, že se delta často označuje za "chorvatskou Kalifornii".
Mandarinky však nejsou jedinými zástupci rozsáhlého rodu citrusových stromů, které se v Chorvatsku pěstují. S úspěchem se tu pěstují i pomerančovníky, citronovníky, v malém množství i grapefruity. Z ostatních plodin se tu velmi dobře daří i mandloním, fíkovníkům a vinné révě.Dobrou chuť,naše citroníky budou k otrhání tak za měsíc :-) Vasa
Mňam, mňam fest :-)
Turistické sdružení Novigradu - na Istrii, organizuje v sobotu 15. září letos už třetí festival dobrý bašty "Gnam-Gnam Fest: Moře na talíři" hrvatski - Gnam-Gnam Fest: More na tanjuru. Na Velkým náměstí čeká návštěvníky široká nabídka pokrmů z ryb a mořských plodů za přijatelné ceny, třeba oblíbený lignje na žaru,pržene srdele,salate od plodova mora, brodet s palentom, teda pokrm z ryb podobný našemu guláši, buzare od dagnji - vlastně škeble dušené na olivovém oleji, česneku a víně.
Kromě mořských specialit budou moci návštěvníci ochutnat místní produkty.Nabízeny budou vína místních vinařů, olivové oleje, istrijský pršut, sýry, domácí těstoviny, med, různé marmelády a čaje.
Nedílnou součástí festivalu bude prodejní výstava řemeslných výrobků a původních suvenýrů. A samozřejmě zazní i tradiční hudba, která navodí této akci ve znamení ryb a pokrmů z ryb příjemnou atmosféru a pohodu.Kdo jste tenhle víkend v Chorvatsku nenechte si to ujít, moc dobrý :-) Ahoj Vašek
Z historie Brače
Koncem sezóny s trochou nostalgie mrkneme do historie Brače, který je tak trochu jiný než všechny ostatní chorvatské ostrovy.
Předpokládá se, že Brač nosí dávné ilyrské jméno podle jelena, kultovního zvířete jeho dávných obyvatel.
Podle dávné pověsti trojský hrdina Antenor, mimo jinézakladatel Padovy a Korčuly,došel po pádu Tróje z řecké Ambracie na ostrov Brač. S sebou přivedl Braha, pastýře, Silena, zemědělce a Elafa, námořníka. Život byl založen na dobytkářství, pěstování oliv a vinné révy a rybářství.
Koncem XVIII. stol. bylo na ostrově více než 500.000 oliv a koncem XIX. století více než 12.000 hektarů vinohradů. Ale choroby vinné révy peronospora a filoxera, které napadly dalmatské vinohrady a První světová válka přinutily četné obyvatele Brače k vystěhování z ostrova do Austrálie, Jižní a Severní Ameriky.
V období rané renesance byly znovu otevřeny antické kamenolomy blízko Pučišća, ve kterých se během renesančního a barokního období vzdělávaly celé kamenické dynastie až do dnešní doby.
Vedle Jurija Dalmatinca, Andriju Alešija a Nikolu Firentinca v samých kamenolomech tesali desítky jiných kameníků.
Výborný kámen umožnil vytvoření řady skvělých staveb, od starokřesťanského, renesančního a barokního období do bujného bračského XIX. století, kdy se na ostrově více než kde jinde v Dalmácii pěstoval cit pro harmonii architektonické kompozice a stavbu i u nejskromnějších domů. Ve XX. století byl korčulanský kámen zabudován do budapešťského Parlamentu, trogirský do berlínského Reichstagu, a bračský kámen do Bílého domu ve Washingtonu. No a příště zase kousek z jiného střípku historie :-) dnes je na ostrově opět krásně a my v Hradci se chystáme na velkou leteckou show C.I.A.F.2012, takže uneseme F16 a za hoďku jsme na ostrově zdar V