Trajekty v roce 2010
Hlavním provozovatelem lodní dopravy na chorvatském Jadranu je stále společnost Jadrolinija najdete ji na www.jadrolinija.hr a rozeznává následující druhy lodní přepravy:
* trajektové linky
* lodní linky
* rychlé lodní linky
* rychlé pobřežní trajektové linky
* mezinárodní trajektové linky
Plavební řád je rozdělen do oblastí,s výjimkou posledních dvou typů přepravy, a to na:
* rijeckou
* zadarskou
* šibenickou
* splitskou
* dubrovnickou.
Na základně informací od společnosti Jadrolinija a dalších přepravců právě zpracovávame lodní řády trajektových linek na sezónu 2010,kompletní odkazy budou už brzo na našich stránkách.Cenovky dle kuloárových informací půjde lehounce nahoru.Přejeme hezké velikonoční svátky. Vasa
Jadran,náš Jadran
Co o něm kdo ví ?? Jeho slanost činí 38 promile, tj. 38 g v 1 litru vody, což je docela, docela dost. Největší je v jižní části, přibližně před bokou Kotorskou. U pobřeží je nižší než na otevřeném moři. Slaná voda proniká v některých případech hluboko do dolních toků řek a zasolováním způsobuje problémy v zemědělství. Např. na dolním toku Neretvy proniká až k Metkovići, na Krce až za Skradin, téměř až ke Skradinským vodopádům.
Slanost ovlivňuje třeba vypařování moře a další faktory. První maximum slanosti Jadranu se projevuje v srpnu, druhé pak v únoru.
Na některých místech slanost klesá především přísunem sladké vody z řek, z podmořských sladkovodních pramenů, a to až na 2 promile. Je to zejména při ústí řeky Zrmanji, Krky, ve Velebitském přůlivu, pod Kozjakem, Mosorem a Biokovem, u italských břehů pak při ústí Pádu.
Na barvu vody mají vliv mnohé faktory: slanost a teplota vody, hloubka, oblačnost v průběhu dne, úhel dopadu slunečních paprsků; velmi důležitým činitelem je i obsah planktonu,čím je moře biologicky chudší, tím má intenzivnější modrou barvu. Logicky tedy biologicky chudý Jadran má pověstnou modrou barvu a Chorvati jej proto nazývají plavi Jadran - modrý Jadran. Tuto barvu má však jen na otevřeném moři, u ústí řek je nažloutlý a u pobřeží nazelenalý. Moře je chudé na nitráty a fosfáty; již sousední Jónské moře je na tom po této stránce lépe. Hlavní příčinou je geologické složení mořského pobřeží a dna,především vápenec. Vzhledem k vysokému obsahu soli,např. v Baltském moři je obsah soli jenom 7 - 8 promile, má Jadran, náš Jadran tak velikou průzračnost. Z letadla lze rozeznat světlé předměty do hloubky až 50 m, ovšem pouze na otevřeném moři. V pobřežním pásu to ale bývá někdy slabší.Čauec V
Tunel Svatý Ilja
Tunel "Sveti Ilija" v pohoří Biokovo, kterej představuje současnou absulutně největší infrastrukturní stavbu v Chorvatsku, byl koncem ledna proražen. V budoucnu se má stát spojnicí mezi dalmatským vnitrozemím za pohořím Biokovo a Makarskou riviéru, respektive mezi dálnicí Záhřeb Split Ploče a Jadranskou magistrálou.
Na fotce v úvodu vidíte na úpatí skály staveniště tunelu kousek o letoviska Promajna, fotka je ale kapku starší.
Tunel je dlouhej 4250 metrů je vedený víc než 1300 metrů pod vrcholem hory Sv. Ilija, ten má sám 1642 m, takže víc než Sněžka. Jeho šířka činí 11 metrů a vozovka s dvěma jízdními pruhy bude široká 7,7 metru. Na přímořské straně ústí u Bastu nad letoviskem Baška Voda. Pro hlavní a pomocný tubus muselo být přemístěno 460 tisíc m3 materiálu. Pro stavbaře představovala ražba tunelu vzhledem k vysoké vrstvě nadloží a ke krasovému typu horniny mimořádně obtížný úkol. Nyní by měly pokračovat další stavební práce v tunelu na jeho vyčištění, úpravách a zabezpečení.
Proražení tunelu je sice velký úspěch, ale tím optimistický zprávy končej. Nejsou prachy na jeho dokončení, natož na výstavbu přístupových silnic. Pro vlastní tunel financovaný ze státního rozpočtu je v tomto roce vyčleněno pouze 16 milionů kun a v dalších dvou letech se už s touto investicí nepočítá vůbec. Výstavbu přístupových cest má zajistit Splitsko-dalmatská župa, ale ani ta ve svém už tak zeštíhleném rozpočtu finanční prostředky nemá. Pokud se tedy nepodaří vládě a splitským orgánům zajistit další peníze na dokončení celého projektu, nebude silnice dlouhá 10 km včetně tunelu z dálničního exitu Zagvozd do Bašky Vody v provozu dříve než v roce 2013.
Jisté však je, že politici udělaj pro dobro věci maximum, protože stavba má ekonomicky neprosto mimořádnej význam jak pro cestovní ruch, tak i pro další rozvoj této části Dalmatského Záhoří a pro nás by to byla šance, jak se na případný cestě ze Splitu do Makarský vyhnout kličkovaný podél pobřeží.
Tak snad ty prašule někde seženou. Hezkej víkend přeje Vašek