Chorvatský slovník - základní domluva

Obecné výrazy

Ahoj Zdravo

Ano Da

Ne Ne

Děkuji Hvala

Děkuji, dobře Hvala lijepo

Dobré ráno Dobro jutro

Dobrou noc Laku noč

Dobrý den Dobar dan

Dobrý večer Dobro večer

Jak se daří? Kako ste?

Jak se jmenujete? Kako sa zovete?

Jak se to nazývá? Što je to? Kako se to zove?

Jmenuji se… Zovem sa….

Můžete mi pomoci? Možete mi, molim vas, pomoči?

Na shledanou Dovedjenja

Pěkně vítám Dobro došli

Proč? Zašto?

Promiňte Oprostite

Prosím Molim

S dovolením Dozvolite

Sbohem Zbogom

Šťastnou cestu Sretan put

To nevadí Ništa zato

Číslovky

jeden, jedna jedan, jedna, jedno

dva, dvě dva, dvije, dva

tři tri

čtyři četiri

pět pet

šest šest

sedm sedam

osm osam

devět devět

deset deset

jedenáct jedanaest

dvanáct dvanaest

třináct trinaest

čtrnáct četrnaest

patnáct petnaest

šestnáct šesnaest

sedmnáct sedamnaest

osmnáct osamnaest

devatenáct devetnaest

dvacet dvadeset

dvacet jedna dvadeset i jedan

dvacet dva dvadeset i dva

třicet trideset

čtyřicet četrdeset

padesát petdeset

šedesát šestdeset

sedmdesát sedamdeset

osmdesát osamdeset

devadesát devedeset

sto sto

dvě stě dvijestotine

tři sta tristo

tisíc tisuču

dva tisíce dvije tusuče

deset tisíc deset tisuča

sto tisíc sto tisuča

milión milijun

Dny v týdnu a měsíce

Pondělí ponedjeljak

Úterý utorak

Středa srijeda

Čtvrtek četvrtak

Pátek petak

Sobota subota

Neděle nedelja

Měsíce mjeseci

Leden siječanj

Únor veljača

Březen ožujak

Duben travanj

Květen svibanj

Červen lipanj

Červenec srpanj

Srpen kolovoz

Září rujan

Říjen listopad

Listopad studeni

Prosinec prosinac

Časové údaje

Kolik je hodin? Koliko je sati?

Je jedna hodina, jsou dvě Jedan sat, dva

V kolik hodin? U koliko sati?

Kdy? Kada?

Ráno jutro

Poledne podne

Odpoledne popodne

Večer večer

Dnes danas

Zítra sutra

Včera jučer

Rok godina

Měsíc mjesec

Týden tjedan

Den dan

Na ulici

Hovoříte anglicky, Govorite li engleski, češki, njemački?

česky, německy?

Nerozumím. Nerazumijem.

Rozumím. Razumijem.

Jsem Čech. Ja sam Čeh.

Jsem z České republiky. Ja sam iz Češke republike.

Jak prosím? Kako molim?

Kudy, kde? Kuda, gdje?

Prosím, kde je…? Molim vas, gdje je…?

Doprava

Auto automobil

Autobusové nádraží autobusni kolodvor

Jízdenka autobusna karta

Letadlo zrakoplov

Letiště zračna luka

Loď brod

Místenka mjestna karta

Nádraží kolodvor

Odjezdy odlazak

Příjezdy dolazak

Přístav luka

Rychlík brzi vlak

Sleva popust

Úschovna zavazadel garderoba

Vchod ulaz

Vlak vlak

Východ izlaz

Prosím si jeden lístek do.. Molim vas jednu kartu za….

Prosím zpáteční lístek do.. Molim vas jednu povratnu kartu za…

Kolik stojí lístek do..? Koliko košta karta za…?

Kolik stojí lístek pro dítě? Koliko košta dječa karta?

Platí se příplatek Intercity? Koliko košta IC nadoplatak?

V kolik jede vlak do…? U koliko sati ide vlak za…?

V kolik přijíždí vlak z…? U koliko sati stiže vlak iz…?

Který autobus jedo do…? Koji autobus ide za…?

Kde musím přesedat? Gdje moram?

Je to místo volné? Dali je mjesto slobodno?

Vede tato cesta do…? Novi li ova cesta do…?

Pošta

Pošta pošta

Pohlednice razglednica

Poštovní známka marka

Telefonní karta telefonska karta

Telefonní seznam telefonski imenik

Potřebuji zatelefonovat do.. Trebam telefonirati u…

Prosím známku na pohled. Molim marku za razgladnicu.

Nákupy

Potraviny namirnice

Pekařství pekara

Máte…? Imate li…?

Potřebuji si koupit? Gdje mogu kupiti?

Kolik to stojí? Koliko to košta?

To je moc drahé To je preskupo.

To se mi nelíbí. Ne svida mi se.

Je to také v jiné barvě? Imate li i u drugim bojama?

Je to také v jiné velikosti? Imate li u drugim velčinama?

Vezmu si to. Ovu ču uzeti.

Stravování

Brambory krumpir

Dezert kolači, dezert

Drůbež perat

Houska žemlja

Chléb kruh

jídelní lístek jelovnik

káva s mlékem kava s mlijekom

limonáda limunada

maso hovězí, vepřové govedina, svinjetina

oběd ručak

ovoce voce

pivo pivo

polévka juha

ryba riba

salát salata

snídaně doručak

večeře večera

víno bílé, červené vino bijelo, crveno

zelenina povrce

zmrzlina sladoled

Ubytování

dvoulůžkový pokoj dvokrevetna soba

hotel hotel

jednolůžkový pokoj jednokrevetna soba

kempink kamping

pokoj s koupelnou soba s kupaonicom

pokoj se sprchou soba s tušem

Hledám pokoj pro…osob. Želim sobu.

Kolik stojí pokoj na noc? Koja je cijena sobe za jednu noc?

Se snídaní? S doručkom?

Kde mohu parkovat? Gdje mogu parkirati?

Máte místo pro stan? Imate li slobodno mjesto za šator?

Po vlastní ose

benzin benzin

benzinové čerpadlo benzinska stanica, crpka

cesta put

cestovní pas putovnica

dálnice autoput

havárie havarija

nafta nafta

Zdroj: http://chorvatsko.orbion.cz

Zpráva chorvatské námořní záchranné služby

Zpráva Chorvatské záchranné a pátrací služby na moři za rok 2008
Jsou to celkem smutný čísla, která předkládá veřejnosti chorvatská Národní ústředna pro koordinaci pátrání a záchrany na moři (Nacionalna središnjice za usklađivanje traganja i spašavanja na moru, telefon 9155) za rok 2008, ale přesto by se s nimi měli seznámit nejen ti, kteří se poprvé chystají na Jadran, ale i turisté, kteří si tu každoročně užívají všeho, co jim pobyt u moře nabízí: koupání, plavání, potápění, jachting, windsurfing apod. Samozřejmě se mohou nadále věnovat všem těmto vodním radovánkám, ale neměli by ani na chvíli zapomínat na opatrnost, na dodržování všech pravidel a předpisů, stanovených pro jednotlivé sporty na moři. Jen tak se vyhnou osudu těch, o nichž hovoří smutné statistiky zachycující situaci v uplynulých letech.
V posledních 10 letech zahynulo v moři 210 osob, dalších 26 osob je nezvěstných. Nejvíc obětí bylo zaznamenáno v roce 2006 (25 osob). Největší počet těch, kteří v moři našli smrt, byly neopatrní plavci při koupání a rybáři.
I když jsou tato čísla dost vysoká, tvoří jen zlomek případů, při nichž se díky záchranným akcím podařilo zachránit ty, kdo se ocitli vinou své neopatrnosti, přecenění vlastních sil, ale i kvůli povětrnostním podmínkám v nebezpečí života; byli však díky zásahům záchranných sborů zachráněni. Za sledovanou dobu 10 let koordinovala Národní ústředna pro pátrání a záchranu na moři 2475 záchranných akcí, na kterých se podíly sbory námořní policie, přístavních kapitanátů a vojenského námořnictva. Těchto zachráněných bylo 7029, někteří si z těchto situací odnesli těžké následky (283 osob). Poměrně vysoké procento případů činilo volání SOS plavidel, která se dostala do stavu krajní nouze z důvodu selhání motorů (709), najetí na mělčinu (383), srážky (45) a potopení lodi (66).
Obětmi počasí, ale i vlastní nezkušenosti nebo podcenění nebezpečí byli surfaři a potápěči. Ve statistice za uplynulých 10 let figuruje 60 záchranných akcí surfařů a 163 akcí potápěčů. Počet smrtelných nehod potápěčů přitom v poslední době výrazně stoupl, jen v minulém roce zahynulo devět potápěčů (z toho sedm se jich potápělo s přístroji), přičemž dalších sedm bylo v ohrožení života zachráněno.
K příčinám nehod a neštěstí na moři patří i zastaralost části domácích plavidel, zejména rybářských lodí a lodí pro osobní dopravu, především těch, které jsou špatně udržovány a získávají proto jen dočasná plavební povolení.
Ze srovnání loňského roku s desetiletou statistikou vyplývá, že se počet zásahů poněkud zvýšil a stoupl i počet obětí. V loňském roce bylo podniknuto 278 pátracích a záchranných akcí, při nichž bylo zachráněno 585 osob. Zemřelo 25 osob. Jak již bylo řečeno, devět z nich byli potápěči.
Nejvíce se na počtu záchranných akcí v roce 2008 podíleli jachtaři, především na plachetnicích, konkrétně nedostatek jejich zkušeností, nedostatečné a zastaralé vybavení lodí, nezodpovědné a nesprávné chování posádek plavidel, svědčící mj. o neznalosti předpisů a opomíjení povětrnostních zpráv a předpovědí, vydávaných meteorologickou službou na Jadranu a správami přístavů. Bylo zachráněno 137 plavidel, potopilo se jich 15. Pět akcí se konalo na záchranu koupajících se osob, v šesti případech byli zachraňováni surfaři a ve 13 potápěči. Dosti časté bylo i poskytování lékařské pomoci v případě akutních případů onemocnění nebo selhání orgánů (70 případů).
Stále tedy zůstává velkým nebezpečím u všech věkových kategorií přecenění znalostí, dovedností, zkušeností a fyzických i psychických schopností a sil !!!!
V.

Jak to bylo v roce 2008 ?

Z prvních údajů ministarstva za turisam po skončení sezóny vyplýval za loňský rok jen velmi mírný vzestup počtu turistů v Chorvatsku. V uplynulých letech počet turistů, kteří strávili svou dovolenou v Chorvatsku, každoročně výrazně stoupal: v roce 2007 to bylo o 7 % a v roce 2006 o 4 %. Podle oficiálních statistik se za loňský rok zvýšil počet příjezdů o necelé procento, což představuje téměř 11,3 milionu turistů. Z tohoto celkového počtu připadá na turisty ze zahraničí 9,4 milionu a podstatně menší část na domácí turisty, pouze1,85 milionu. Všichni dohromady uskutečnili 57 milionů noclehů ve všech typech ubytovacích zařízení, z čehož lze spočítat průměrných 5 noclehů na jednoho turistu.
Jako každoročně nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (1,55 milionu). Následují Italové (1,17 milionu), Slovinci (1,04 milionu), Rakušané (814 tisíc) a na pátém místě jsou turisté z Česka (623 tisíc). Další místa obsadili Francouzi, Poláci, Maďaři, Nizozemci atd.
Počet turistů z Česka se po velkém skoku v roce 2007, kdy se zvýšil o téměř 13 %, opět snížil, a to o 7 % v porovnání s předchozím rokem. Turisté z Česka uskutečnili téměř 4,1 milionu noclehů při průměrném počtu 6,6 noclehu na jednoho turistu.
Rozdělíme-li zahraniční turisty na ty, kteří přijeli individuálně a ty, kteří přijeli organizovaně přes cestovní kanceláře, jasně vedli i v loňském roce individuální turisté (6,1 milionu) před organizovanými (3,3 milionu).
Podle typu ubytování se nejvíce turistů ubytovalo v hotelech, hotelových apartmánech a vilách (4,2 milionu), v soukromí (2,6 milionu) a v kempech (1,9 milionu). V hotelech však uskutečnili méně noclehů než v soukromí: průměrný počet noclehů v hotelech činil 3,7 na jednoho turistu, v soukromí pak 6 noclehů. Přestože se počet turistů ubytovaných v soukromí lehce zvýšil (o 2 %), počet přenocování v soukromí se snížil o 12 %.
Nejvíce turistů zavítalo do Istrijské župy (2,7 milionu), Primorsko-goranské župy (tj. Kvarner, 2,2 milionu), Splitsko-dalmatské župy (1,7 milionu), Zadarské župy (1,1 milionu), Dubrovnicko-neretvanské župy (986 tisíc) a Šibenicko-kninské župy (823 tisíc).
Pokud mám být konkrétní co se týká Penziónu Don Felder, počet návštěvníků u nás vzrostl o 3%, máme přes 1100 noclehů a jsme již 3. sezónu největšimi ubytovaleli na jižním Brači.Asi to bude tím, že všichni u nás ubytovaní, jsou taky přihlášení a jsou za ně zaplaceny všechny taxi, ale to už je jiná písnička :-) Vasa