Brač a olivy

Vašek Ravlyk, 1.5.2023 přečteno: 297x

Brač je ostrovem výjimečně krásných pláží a krásného moře a výborných možností vodních sportů, převážně windsurfingu a kitu hlavně kolem Bolu. Pro zdejší obyvatelstvo je ale i dnes tím hlavním oliva a olivový olej. Na Brači se v současné době pěstuje na půl milionu olivovníků a a téměř stejný počet jich roste divoce a není obhospodařován.

Pevná vazba místních obyvatel na olivovníky sahá až hluboko do minulosti. Již koncem 18. století se tu vyrábělo 800 vagonů oleje, což bylo víc než produkovala celá tehdejší Dalmácie. Koncem 19. století bylo na Brači založeno první družstvo pěstitelů a zpracovatelů oliv.

Zakladatelem zdejšího pěstování oliv nebyl žádný místní šlechtic nebo pokrokový zemědělec, nýbrž Benátská republika, vládkyně Dalmácie a tedy i Brače. A pěstování oliv bylo nařízeno dekretem Senátu republiky z roku 1565. Ne že by na Brači neznali nebo neměli žádné olivovníky, ale ty tehdy nerostly v olivových hájích a nebyly obhospodařované, nýbrž to byly divoce rostoucí olivovníky, jejichž semena roznesl vítr a nikdo je nepěstoval, ani o ně nepečoval. Benátský dekret nejen, že nařídil sázet olivovníky a starat se o ně, ale přikazoval i likvidovat ty divoce rostoucí. Současně dekret řešil i tresty za nedodržování nařízení. Kdo by jej nedbal, olivovníky nevysadil nebo ty pěstované olivovníky nějak poškodil, byl by odsouzen k přísným trestům. A pokud by se opakovaně protivil tomuto nařízení, byl by na deset let z ostrova vyhnán. Každý mládenec, který se chtěl oženit, musel vysadit sto nových olivovníků.

Pro Bračany byl olivový olej nejen jednou ze základních potravin, ale i lékem, kosmetickým přípravkem a přídavkem do jídla. Olej se také používal v lampách na svícení. Olivovým olejem se prováděl i důležitý křesťanský rituál - poslední pomazání.

Druh, který i dnes na Brači dominuje, je tzv. oblica, nazývaná bračská oliva. Plody těchto olivovníků jsou nejen zdrojem oleje, ale používají se i na konzervování. Sklizeň probíhá od poloviny října do poloviny prosince a účastní se jí téměř všechno místní obyvatelstvo. Plody se zpracovávají ten samý den nebo den dva po sklizni. Na rozdíl od vína, které je tím lepší, čím je starší, olivový olej stářím ztrácí kvalitu a je nejlepší ho spotřebovat do roka až dvou po sklizni.

Historie pěstování olivovníků ve Středomoří sahá hluboko do minulosti. Na Jadran olivovníky přivezli Řekové nebo Římané. Když přišli na Jadran Chorvati, v jejich pravlasti nebyl olivovníků vůbec známý, byl pro ně novinkou. Jeho pěstování však bylo na dalmatské pevnině i ostrovech zakořeněno a Chorvati v něm pokračovali.

O významu pěstování olivovníků na Brači svědčí i skutečnost, že v polovině 19. století dosahoval počet obhospodařovaných olivovníků rekordní tři miliony. V tomto oboru se ostrov stal velmocí a olivy byly jeho symbolem.

Když se ve druhé polovině 19. století na západoevropských vinicích, které byly hlavními dodavateli kvalitního vína do celé Evropy i dalších zemí, objevila nebezpečná choroba vinné révy, fyloxéra – révokaz, domnívali se někteří zemědělci na Jadranu, že teď přišla jejich chvíle. A zejména na Brači o tom byla přesvědčena většina obyvatel. Měli sice obrovské počty olivovníků, ale zisk z jejich pěstování daleko pokulhával za příjmy vinařů. A tak začali ve velkém vykopávat své olivovníky a nahrazovat je vinnou révou. Jen například v obci Povlja na severním pobřeží Brače byl takto během půl století zlikvidováno na sto tisíc olivovníků. Ne dlouho se Bračané mohli těšit z výdělků z prodeje vína a přišla pohroma, s níž nikdo nepočítal. Fyloxéra, která napadá kořeny vinné révy a rostlinu tak úplně zničí, si pomalu našla cestu i na Jadran a za pár desítek let zlikvidovala úplně i zdejší vinice, takže Bračani a další Dalmatinci, kteří své olivovníky před časem vykopali, neměli teď ani víno, ani olivy. Zoufalá existenční situace tisíců rodin je donutila k emigraci – většinou se vystěhovali do jižní Ameriky. Ti ožebračení, kteří zůstali, se pokorně vrátili k olivám a olivovníkům, ale nebylo to snadné. Počty olivovníků už nikdy nedosáhly původní výše.

Hlavním producentem oliv byla a je i dnes východní část ostrova, se střediskem ve vesnici Selce. Zemědělci tu intenzivně pěstují 350 tisíc nově zasazených olivovníků, které pravidelně prořezávají, hnojí a případně i zavlažují. Ladem však zůstává na 150 tisíc starých a přerostlých stromů, o něž nikdo nepečuje. Z vesnice Selce pochází významný zemědělský odborník a učitel Marko Vrsalović, který v roce 1910 radil místním: "Milý lide, oliva a její olej – tvoje jediná naděje".
Takže než budete odjíždět z Brače, nezapomeňte koupit nějaký olej, nikde není lepší. Vašek

Pozdrav ze Sumartinu

Vašek Ravlyk, 30.3.2023 přečteno: 333x

Všem milovníkům Brače, včerejší obrazový pozdrav od Lany Borojevič z Dalmatina. Sluníčko získává na síle a moře pomalu na teplotě. Šetřete do prasátka a sretan put, moře čeká :-) V

Dopravní předpisy cestou do Chorvatska

Vašek Ravlyk, 25.3.2023 přečteno: 283x

Cestou do Chorvatska můžete projíždět 5 zeměmi.Podíváme se v kostce na jejich dopraví předpisy.
Ty se mezi sebou drobně liší, takže se na ně podívejte.

Dopravní předpisy v Rakousku
Policie v Rakousku je velmi přísná na jakékoliv porušení předpisů. Pokud běžně používáte palubní kameru, v Rakousku ji vypněte. Její používání je v rozporu s tamními zákony o ochraně soukromí. Další zvláštností jsou zóny IG-L, ve kterých platí snížená rychlost kvůli snížení emisí. Pokud v této zóně řidič překročí rychlost, hrozí mu hned dvě pokuty - za rychlost a za znečišťování ovzduší. Kuřáci by měli vydržet se zapálením na zastávku, za zapálenou cigaretu v autě s dítětem do 18 let totiž hrozí pokuta.
Maximální rychlost v Rakousku

Obec: 50 km/h (ve Štýrském Hradci jen 30 km/h)
Mimo obec: 100 km/h
Dálnice: 130 km/h

Tolerance alkoholu za volantem v Rakousku
V Rakousku není nulová tolerance alkoholu. Za volant můžete usednout i pokud máte 0,5 promile v krvi. Pozor ovšem pokud máte řidičák méně než dva roky, v takovém případě pro vás nulová tolerance platí.
Dětské sedačky v Rakousku

V dětské sedačce by měly cestovat děti do 14 let nebo 150 cm.
Denní svícení v Rakousku

Denní svícení je povinné pro motorky. Auta mají povinnost denního svícení jen za zhoršené viditelnosti.
Dopravní předpisy ve Slovinsku

Dopravní předpisy ve Slovinsku jsou velmi podobné těm v Česku. Přesto se několik rozdílů najde.
Maximální rychlost ve Slovinsku

Obec: 50 km/h
Mimo obec: 90 km/h
Dálnice: 130 km/h

Tolerance alkoholu za volantem ve Slovinsku

Ve Slovinsku můžete řídit s 0,5 promile alkoholu v krvi. Žádný alkohol v krvi nemsí mít řidiči do 21 let a řidiči, kteří mají řidičské oprávnění méně, než dva roky.
Dětské sedačky ve Slovinsku

Dětské sedačky jsou povinné pro děti do 140 centimetrů nebo do 36 kilogramů.
Denní svícení ve Slovinsku

Denní svícení je ve Slovinsku povinné celoročně.
Dopravní předpisy v Chorvatsku

I v Chorvatsku jsou dopravní předpisy jsou podobné jako ve zbytku Evropy. Oproti Česku je ovšem i zde tolerováno určité množství alkoholu v krvi. Zlváštností je potom i samostatný rychlostní limit pro rychlostní silnice.
Maximální rychlost v Chorvatsku

Obec: 50 km/h
Mimo obec: 90 km/h
Silnice pro motorová vozidla: 110 km/h
Dálnice: 130 km/h

Tolerance alkoholu za volantem v Chorvatsku

V Chorvatsku je tolerance 0,5 promile alkoholu v krvi. Omezení platí pro mladé řidiče do 24 let. U těch je tolerance alkoholu nulová.
Dětské sedačky v Chorvatsku

Děti do 12 let nesmí být přepravovány na předních sedadlech. Dětu do 150 centimetrů potřebují dětskou sedačku. Na zadních sedačkách mohou jet bez dětské sedačky děti vyšší než 135 centimetrů, pokud se mohou správně připoutat klasickým bezpečnostním pásem.
Denní svícení v Chorvatsku

Denní svícení je v Chorvatsku povinné pouze od poslední neděle v říjnu do poslední neděle v březnu.
Dopravní předpisy na Slovensku

Pokud se rozhodnete jet do Chorvatska přes Maďarsko, pojedete krátký úsek kolem Bratislavy i Slovenskem, vyplatí se proto připomenout si dopravní předpisy i u východních sousedů. Pozor je potřeba si dát například na umístění GPS. Ta by neměla být ve středu skla a neměla by řidiči bránit ve výhledu.
Maximální rychlost na Slovensku

Obec: 50 km/h
Mimo obec: 90 km/h
Dálnice: 130 km/h

Tolerance alkoholu za volantem na Slovensku

Ve Slovensku je nulová tolerance alkoholu za volantem.
Dětské sedačky na Slovensku

V dětské sedačce musí být přepravováno dítě menší než 150 cm a lehčí než 36 kg musí být přepravováno v dětské sedačce nebo zádržném systému.
Denní svícení na Slovensku

Denní svícení je na Slovensku povinné celoročně.
Dopravní předpisy v Maďarsku

V Maďarsku jsou podobná pravidla silničního provozu jako v Česku.
Maximální rychlost v Maďarsku

Obec: 50 km/h
Mimo obec: 90 km/h
Dálnice: 130 km/h

Tolerance alkoholu za volantem v Maďarsku

V Maďarsku platí nulová tolerance alkoholu za volantem.
Autosedačky v Maďarsku

V autosedačce musí sedět děti, které jsou menší, než 135 cm. Vyšší děti mohou být připoutány klasickým pásem, ale musí sedět na zadních sedadlech.
Denní svícení v Maďarsku

Denní svícení je v Maďarsku celoročně povinné mimo obec.

Poučení z tohoto shrnutí, pokud si, jako řidič chcete dát jedno pivko po cestě, jeďte přes Rakousko a Slovinsko. Slováci a Maďaři mají jako my v Čechách nulovou tolernaci. Tak hezkou a klidnou cestu všem. Musím z poslední březnové zkušenosti říct, že volný průjezd slovinsko chorvatskými hranicemi bez kontroly, je zážitek nezaplacení.Těšte se Vašek