Konec kun i front na hranicích

Vašek Ravlyk, 1.4.2022 přečteno: 270x

Dvě věci letos v Chorvatsku zažijete naposledy :-) a to placení kunami a kontroly na hranicích.

Sladoled, tři, čtyři kuny. Pokud chorvatští zmrzlináři nezdraží, napřesrok bude potřeba z peněženky za kopeček zmrzliny vysypat 40 eurocentů. Chorvatsko se začíná připravovat na to, že kuny, které jsou v oběhu od roku 1994, od ledna 2023 nahradí euro.

Letošní hlavní sezona ještě poběží postaru, ale všichni, kteří do Chorvatska vyrazí v září, už zažijí na vlastní kůži první změny. „Všude se povinně začnou uvádět ceny v kunách i v eurech. Tak by to mělo být jak po zbytek letoška, tak i během celého roku 2023,“ říká Kristjan Staničić, ředitel Chorvatského turistického sdružení, který tento týden navštívil Prahu.
Systém uvádění dvojích cen má kromě jiného za úkol omezit pokusy obchodníků, kteří by chtěli změnu měny využít pro navyšování cen. Pokud to přesto někdo zkusí, kromě pokuty mu bude hrozit i ocitnutí se na „černé listině“, kterou chorvatské úřady plánují zveřejnit a průběžně aktualizovat.
Rok 2023 tak bude zlomový. Obchodníci v Chorvatsku začnou přijímat euro a země s více než čtyřmi miliony obyvatel se stane dvacátým členem eurozóny. Start bude ještě pozvolný, protože první dva lednové týdny půjde vedle eura platit i kunami. Poté už z trhu definitivně zmizí.
„Nečekám, že by s tím měly být nějaké obtíže. Naše země je na tuto změnu víceméně připravená už nyní,“ konstatuje Staničić a vyzdvihuje její přínos především směrem k turistům ze zemí, kde se eurem platí už dnes. A těch do Chorvatska jezdí nejvíc.
Žebříček zahraničních návštěvníků vloni vedli Němci následovaní Slovinci a Rakušany, první pětici pak uzavírali „neeuroví“ Poláci a Češi. Těm nezbyde nic jiného než si peníze na dovolenou měnit dál.
„Pro letošní sezonu doporučujeme, aby turisté všechny kuny před odjezdem z Chorvatska utratili. Příští rok už je potřebovat nebudou,“ radí Staničić.
Pokud ale někomu v ruce zůstanou, nic není ztracené. Jen v roce 2023 bude muset počítat s návštěvou banky nebo pošty přímo v Chorvatsku, kde mu kuny za eura bezplatně vymění.
Vstupem do eurozóny ale změny nekončí. Je velmi pravděpodobné, že Chorvatům se s novým rokem otevřou i hranice schengenského prostoru, což znamená především zrušení kontrol na hranicích se Slovinskem a Maďarskem.
Že se Chorvaté mohou přičlenit do klubu šestadvaceti zemí, schválila Rada Evropské unie už v prosinci 2021. Ještě je však třeba, aby stejná instituce kývla na zrušení hraničních kontrol.
Podle Kristjana Staničiće by k rozhodnutí mělo dojít ještě letos. Úlevu by přineslo hlavně během letních víkendových špiček, kdy chorvatské přechody na severu země překračují stovky tisíc lidí, kteří musí v kolonách čekat i několik hodin. Takže si držme palce, ať to všechno klapne a nám všem se život zase trochu zjednoduší. Hezké léto všem přeje Vasa

Elektromobilem do Chorvatska?

Šimon Ravlyk, 7.2.2022 přečteno: 566x

Dá se jet elektromobilem do Chorvatska?

Éra elektromobilů či výrazně elektrifikovaných spalovacích aut se nezadržitelně blíží. Někdo s tím může nesouhlasit nebo mít svoje výhrady, ale elektrická budoucnost nás prostě nemine. Více o tom, proč nás nemine, že je to opravdu cesta environmentálně správná a že to „síť“ zvládne, třeba někdy příště.
Dnes se zkusíme elektromobilem vypravit do naší milované Dalmácie. Pro začátek vám ale musím říct svůj backround a proč tenhle názor můžete brát vážně. Již nějakých 17 měsíců jezdím jenom EVčkem a v rodině máme další dvě. Za ty měsíce jsme v nich kombinovaně najezdili cca 55 000 km. Ty kilometry jsme museli někde odnabíjet, odstát a zaplatit.
Ekonomice emobility, časové náročnosti a infrastruktuře budeme taky v budoucnu věnovat článek, takže všechny informace tu pro vás brzy budou.
Nyní k meritu samotného článku. Dá se elektromobilem do Chorvatska dojet?
Krátká odpověď zní, ano. Dlouhou odpověď tu pro vás v sérii článků popíšu. V každém článku se budeme věnovat nabíjecí infrastruktuře v zemi, kterou zrovna projíždíte. Dnes se budeme věnovat Čechám.
Nejprve etablujeme, že vlastníme elektromobil o použitelné kapacitě baterie 86 kWh (to je můj vůz) a že vyjíždíme se 100 % stavem nabití. V létě, kdy většina lidí jezdí do Chorvatska je spotřeba elektromobilu suverénně nejnižší a pro chod elektromobilu jsou ideální tepelné podmínky. V létě jsem v Čechách jezdil i za 17,5-19 kWh, ale budeme pesimisti a pojedeme za 22 kWh.
Při 86 kWh baterce nám to stačí na 391 km (86/22). Já jezdím z Hradce Králové a jezdím přes Mikulov. Do Mikulova to je zhruba 210 km, takže tam dojedeme v klidu z domácího nabití. Vlastně odevšud z Čech dojedeme do Mikulova bez problémů, pravda, z Varnsdorfu je to 390 km, ale zvládlo by se to taky při trošku úspornější jízdě ?.
Než opustíte Česko, tak si nabijte, i kdybyste jeli třeba z Brna! U nás totiž nabíjíte za nižší ceny a tarify než v zahraničí. Takže než přejedete hranice, zkuste mít alespoň 95 % baterie.
Jakým stylem chcete nabíjet je na vás. V Brně můžete na super rychlé Ionity, schopné nabíjet až 270 kW. Ionity leží na D1 směrem do Brna u OMV. Případně můžete na hustou síť nabíječek od ČEZ, E-ON, PRE MOL a další, které už jsou o něco pomalejší. Výkonově se pohybují od 50-150 kW. Doporučuji stáhnout aplikace každého takového providera, v nich jsou přehledné mapy ukazující, kde se nachází jednotlivé nabíjecí stanice a ujišťuji vás, že jich je víc než dost a všechny fungují výborně. Placení je taky bezproblémové a všemi kroky nabíjecího procesu vás to provede velmi elegantně.
Můj scénář by vypadal asi takhle, z Hradce bych dojel do Mikulova. Tam bych dorazil tak se 40-50 % stavem baterie (podle stylu jízdy). V Mikulově na poslední čerpací stanici, před hranicemi, je E-ON nabíječka o výkonu 50 kW. Tam bych si nabil na těch 95-97 %. Při tomto stavu už se opravdu nevyplácí čekat na zbylých pár procent, protože software dramaticky zpomalí nabíjecí výkon v zájmu ochrany baterie. Chybějící procenta bych měl nabitá za necelou hodinku. Takže káva, něco k snídani, toaleta, krátký pokec a jedeme směr Rakousko. V Rakousku už to bude trošku jiné a neznámé. Jaké to bude vám ale ukážu v dalším článku.

Provoz lodí, jachet a člunů v Chorvatsku 2022

Vašek Ravlyk, 4.2.2022 přečteno: 291x

Vyhláška o podmínkách pro příjezd a pobyt cizích jachet a lodí určených pro sport a zábavu ve vnitřních mořských vodách a teritoriálním moři Chorvatské republiky z roku 2013, tedy vstupu Chorvatska do EU je stále v platnosti.

Chorvatské zákony rozlišují následující typy plavidel:

Loď je plavidlo delší než 12 metrů, které má hrubý výtlak větší než 15 BRT nebo slouží k přepravě více než 12 osob.
Jachta je plavidlo pro sport a rekreaci, jehož délka je také větší než 12 metrů, a je vybaveno pro delší pobyt na moři, přičemž kromě posádky může převážet maximálně 12 cestujících.
Člun je plavidlo, které není loď nebo jachta a zároveň je jeho délka větší než 2,5 metru nebo má výkon vyšší než 5 kW.

Co musíte udělat a vlastnit před vyplutím na člunu v chorvatských vodách?

Nejdříve ze všeho, než spustíte člun na vodu, se musíte vydat na nejbližší kapitanát uhradit předepsané poplatky, pobytovou taxu a přihlásit k pobytu cizí státní příslušníky. To platí i v případě, že do Chorvatska připlujete po moři.
Poplatky:
Poplatkek za bezpečnost plavby a ochranu před znečištěním, a vypočítává se na základě délky plavidla a výkonu motoru dle vzorce 20 kun x délka v metrech + 2 kuny x výkon motoru v kW.
Poplatek za využívání bezpečnostních objektů plavby (majáků) – pro čluny do 12 metrů délky činí 20 kun za 1 metr a pro jachty delší než 12 metrů činí 25 kun za 1 metr.
Správní poplatek 40 kun
Taxa 20 kun za námořní informační mapu, kterou každoročně vydává Chorvatský hydrografický institut.
Všechny tyto poplatky se hradí na jeden kalendářní rok.
Pokud na lodi budete bydlet, je nutné na kapitanátu zaplatit pobytovou taxu. Ta se platí za osobu a noc a pouze za plavidla delší než 5 metrů, která disponují lůžky, a částka závisí nejenom na délce, ale i na časovém období, za které hodláte taxu zaplatit. Vybrat si tak můžete z intervalů do 8 dní, 15 dní, 30 dní, 90 dní a 1 rok.

Doporučujeme nevyhýbat se povinným poplatkům. V opačném případě vám hrozí pokuta ve výši několika tisíc kun.
Osvědčení o vlastnictví plavidla. V případě, že nejste vlastník nebo člen užší rodiny vlastníka plavidla, musíte mít i notářsky ověřenou plnou moc, podepsanou vlastníkem, opravňující vás k používání plavidla.
Za plavidla do 2,5 m délky včetně a výkonu motoru do 5 kW včetně nejsou žádné poplatky třeba a nepotřebujete na ně žádný kapitánský průkaz.

Čluny, jejichž délka je větší než 2,5 metru nebo má výkon vyšší než 5 kW musí řídit osoba, která má osvědčení nejméně jako vůdce člunu kategorie A (t.j. Mezinárodní průkaz Vůdce malého plavidla, nebo Národní - chorvatský průkaz vůdce malého plavidla A).

Chorvatské úřady plně uznávají všechny typy kapitánských průkazů, které
jsou vydávány v České republice.

pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám (lze uzavřít na pobočce např. Allianz přímo v Chorvatsku)
doklad, že za plavidlo byla zaplacena DPH, případně clo, a tedy že plavidlo má status zboží Evropské unie. To vyřešíte předložením originálního účtu, jiného dokladu o zaplacení DPH, potvrzení daňového úřadu nebo formuláře T2L.
Plavidla, která přijíždí po souši nebo zůstávají v Chorvatsku v úschově přes zimu a nemají podmínky pro delší pobyt osob na plavidle (plavidla bez lůžek), nemusí mít seznam posádky a cestujících.
Velitel plavidla, které do Chorvatska přijíždí po moři, je povinen nejkratší cestou vplout do nejbližšího přístavu otevřeného pro mezinárodní dopravu k provedení hraniční kontroly, obstarání nálepky a ověření seznamu posádky a cestujících na kapitanátu nebo jeho pobočce. Seznam posádky a cestujících zahrnuje posádku a cestující na plavidle. Pokud velitel plavidla nemá v úmyslu během pobytu v chorvatském moři a období platnosti nálepky měnit posádku, nemusí se dále přihlašovat na kapitanátu nebo jeho pobočce. Plavidla, která nemají možnost delšího pobytu (plavidla bez lůžek), nemusí mít popis posádky a seznam cestujících. Osoba, která řídí plavidlo, může v Chorvatsku vylodit posádku nebo cestující s níž připlula ze zahraničí a nalodit nové členy posádky nebo cestující, ale tehdy je povinen tyto buď vylodit mimo Chorvatskou republiku nebo vyhotovit seznam osob. Všechny změny seznamu posádky i cestujících musí být přihlášené na kapitanátu/jeho pobočce a jimi potvrzené.

Plavidlem se nesmí v Chorvatsku převážet cestující za poplatek, nebo vykonávat hospodářská činnost. Pro plavidla, která provádějí kabotáž (převoz věcí a cestujících mezi chorvatskými přístavy) bez povolení příslušného ministerstva námořnictví, jsou předem určené pokuty a ochranné opatření k zabavení plavidla.

Co musím mít při kontrole?
Důležitým momentem je případná kontrola, při které u sebe musíte mít několik dokumentů, a to v originálech:
1. doklad o zaplacení poplatku
2. osvědčení, že je plavidlo způsobilé k plavbě (TP)
3. důkaz, že osoba, která velí plavidlu, je schopna řídit plavidlo (Mezinárodní průkaz Vůdce malého plavidla, nebo Národní - chorvatský průkaz vůdce malého plavidla)
4. potvrzení o pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám
5. osvědčení o vlastnictví plavidla nebo notářsky ověřenou plnou moc k jeho užívání
6. ověřený seznam posádky a cestujících (pro plavidla v režimu popsaném výše)
7. námořní informační mapa
Všechny tyto dokumenty musíte mít při kontrole u sebe. V opačném případě vás nejspíš čeká zaplacení vysoké pokuty.

Jak s lodí na vodu?
Po tom, co přijedete s lodí k moři, musíte se rozhodnout, jak chcete loď dostat na vodu. Možnosti jsou dvě:
využijete betonové sjezdy, které vedou přímo do vody
potom nezapomeňte na vleku odpojit elektřinu a zadní rampu a uvolnit lana, kterými je loď jištěna při přepravě. Připravte si fendry a vyvazovací lana, a to hlavně kvůli snazší a bezpečnější manipulaci. Sjezdy najdete jak v marinách, tak v městských přístavech, jachtklubech, kempech i u některých hotelů. Malé nafukovací čluny lze dát na vodu i na pláži. Na některých místech za spuštění lodě na vodu něco zaplatíte, jiná jsou zdarma.

loď na vodu přesunete pomocí jeřábu.

V případě, že chcete využít ke spuštění lodi na vodu jeřáb, musíte do mariny. Je potřeba předem zjistit, zda marina, do které míříte, je vybavena vhodným jeřábem, a zjistěte si také technické parametry, které musí loď splňovat. Vždy se dopředu dohodněte na ceně za jeřábování.

A když už jsme na moři, tak Jak je to s rybařením a potápěním?
Ať už se jedná o rybolov ze člunu či ze břehu nebo snad o podmořský rybolov, vždy budete potřebovat povolení. Povolení k rekreačnímu rybolovu na moři si můžete s platným cestovním pasem koupit v síti místních poboček nebo agentur, přičemž za 1 den zaplatíte 60 kun, za 3 dny 150 kun, za týdenní povolení 300 kun a za měsíční povolení dáte 700 kun.
Seznam prodejních míst je k dispozici na stránkách chorvatského ministerstva zemědělství, rybolovu a rozvoje venkova (www.mps.hr), ale povolení můžete zakoupit i online na stránkách www. mps.hr/ribarstvo.
Nezapomeňte, že denně je povoleno ulovit maximálně 5 kg ryb a jiných mořských plodů, a pokud plánujete lovit velké ryby jako tuňáka obecného, mečouna obecného nebo plachetníka štíhlého, za povolení zaplatíte dvojnásobek.
Za potápění se v Chorvatsku považuje každé potápění, při němž se využívá technických možností potápěčské výstroje k dýchání pod hladinou.
K individuálnímu potápění, tedy tomu, které není organizované profesionálním potápěčským střediskem, si budete muset také pořídit povolení.
Vyjde vás na 2 400 kun a jeho platnost je jeden rok od data vydání. Požádat o něj můžete na kapitanátu.
Všechny ceny se mohou v průběhu času měnit. Tak dobro došli u Jadrana :-)) V