Víno 2013
Koncem října se opět konalo ve městě Hvaru na stejnojmenném ostrově velké tradiční setkání vinařů, "Sabatina 2013". Již po třiadvacáté se na Sabatině shromáždili všichni, kdo v Chorvatsku v tomto významném hospodářském odvětví podnikají. Jak na zahájení zdůraznil chorvatský ministr zemědělství Tihomir Jakovina, Chorvatsko nikdy nebude zemí produkující velké série a množství vína, ale získá si své místo na vinné mapě Evropy špičkovou kvalitou, cenou a jménem.
Že se chorvatskému vinařství daří tuto vizi naplňovat, je mimo jiné zásluhou těch předních pěstitelů ? jednotlivců i kolektivů, kteří byli na Sabatině oceněni oceněni za mimořádný přínos rozvoji vinařství v Chorvatsku.
O popularitě i odborné úrovni Sabatiny svědčí i rekordní počet účastníků a vzorků vína. Na 250 podniků, družstev a rodinných hospodářství letos přihlásilo celkem 304 vzorků.
Letošním absolutním šampionem i vítězem mezi červenými víny se stalo víno "Zlatan plavac grand cru 2010" vinařského podniku "Zlatan otok" vinaře Zlatana Plenkoviće. Tento vinař, který má své sídlo v osadě Sveta Nedjelja na jižním pobřeží ostrova Hvaru, získal toto ocenění již desetkrát.
V kategorii bílých vín zvítězil "Pošip Marko Polo 2012", který pochází z vinařského družstva "Pošip" v obci Čara na ostrově Korčula.
Titul šampiona v kategorii sladkých a speciálních vín si odneslo víno "Traminac mirisavi 2011" z vinařského podniku "Erdutski vinogradi" v Erdutu, který se nachází u řeky Dunaje ve východním Chorvatsku.
Medaili za nejlepší družstevní víno byla udělena vínu "Cabernet Sauvignon 2011" ze zemědělského družstva "Maslina i vino" z obce Polača v zadarské oblasti.
Nejlepším alkoholickým nápojem byl vyhlášen bylinný likér "Jaguar" z podniku "Maraska" v Zadaru.
Třídenní setkání doprovázely odborné přednášky, kulaté stoly, degustace, přehlídky vinařské techniky a zařízení, setkání pěstitelů a producentů apod.
Akci, nad níž drží patronát sám prezident Chorvatské republiky Ivo Josipović stála opět za to a my všichni napůlchorvaté fandíme Chorvatům v tomto boji, protože se jejich víno už skutečně začíná dát pít :-) mějte se hezky a Dobro došli do Jadrana Vašek
Sardinky z Postiry
Konec srpna letošního roku byl velkým dnem nejen pro naše bračské městečko Postira, ale i pro celý Brač. V hospodářské zóně Postiry byl za přítomnosti chorvatského ministra zemědělství a rybářství Tihomira Jakoviny zahájen provoz v nové továrně na zpracování ryb a rybích výrobků, jedné z nejmodernějších a největších v celé Evropě. Její výstavba si vyžádala investice v hodnotě 250 milionů kun, z toho třicet procent zajistili majitelé společnosti Sardina z vlastních zdrojů, zbytek byl pokryt úvěr od Chorvatské banky pro obnovu a rozvoj a z fondů předpřístupového programu Evropské unie IPARD.
Stará továrna "Sardina", která stojí přímo na mořském pobřeží, v samém centru turistické zóny dnešní Postiry, pochází ještě z doby Rakouska-Uherska, z roku 1907. Byla vždy úspěšnou součástí jadranského průmyslového odvětví zpracování ryb, které tvořilo nezanedbatelnou součást chorvatské hospodářské soustavy. Na celém pobřeží včetně ostrovů bývalo v provozu 59 továren na zpracování ryb, z nichž 32 byly na ostrovech, a představovaly tedy velmi významné činitele v ekonomice a zaměstnanosti na ostrovech. Do současné doby však přežily problémy spojené s privatizací a hospodářskou stagnací po osamostatnění Chorvatské republiky jen čtyři z nich ? kromě postirské Sardiny pouze továrny "Mirna" v Rovinji, "Adria" v Zadaru a "Mardešić" v Sali na ostrově Dugi otok.
"Sardina" byla vždy úspěšná a prosperující firma, která díky kvalitě svých výrobků a rozumné obchodní strategii dosahovala slušného zisku. K jejím dobrým výsledkům přispěla svého času investice do vytvoření vlastní flotily rybářských lodí a orientace mimo jiné i na vlastní umělý chov ryb. Ryby se v současné době nadále chovají na jihozápadní straně ostrova Brač v zátokách Maslinova, Grška a Smrika. Chov se orientuje především na domácí tuňáky, pražmany zlaté a mořčáky neboli mořské okouny, které se zpracovávají nejen do přibližně 20 milionů rybích konzerv, ale ty nejkvalitnější se dodávají do velkoobchodní sítě zmrazené.
V původních záměrech se zvažovalo, zda novou moderní továrnu postavit na Brači, v Postiře, nebo na pevnině, pravděpodobně někde ve splitské oblasti. Bylo by to levnější, odpadly by přepravní náklady po moři, ale investoři se nakonec rozhodli pro rodný ostrov a pro podporu zaměstnanosti jeho zkušené pracovní síly. Vždyť likvidace tohoto odvětví v Postiře by znamenala obrovský úder do rozvoje tohoto půvabného starobylého rybářského městečka. K přelomovému rozhodnutí došlo v roce 2010, kdy se zástupci města dohodli s majiteli továrny "Sardina" na přestěhování z lokality v západní části městského nábřeží do nově vzniklé hospodářské zóny Ratac, která se nachází na ploše 5,5 hektaru na lokalitě nad obcí, přibližně 200 metrů nad silnicí vedoucí podél severního pobřeží ostrova. Celkovou bilanci firmy pozitivně ovlivní ještě prodej staré provozovny na postirském nábřeží a prodej již kompletně zpracovaného projektu na výstavbu luxusního hotelu, který má být podle územního plánu postaven právě na místě staré továrny.
Spolu s lokalitou se změnil i název továrny a značka, pod níž budou nyní její výrobky vyváženy do celého světa. Bude to "Adriatic Queen", tedy "Královna Jadranu".
Moderní ekologické technologie, jimiž je nová továrna vybavena, představují značné nároky na pracovní sílu ? továrna nyní zaměstnává poměrně vysoký počet nových inženýrů a přínosem pro ni je i místní zkušená pracovní síla. Pro zaměstnanost v Postiře má proto nová továrna rozhodující význam ? vždyť poprvé budou dokonce přijíždět do Postiry pracovat i odborníci i z pevniny, zatímco dosud to vždy byla tak, že pracovní síla z ostrovů nenacházela zaměstnání na ostrovech a musela za prací dojíždět na pevninu. V současné době je v nové továrně zaměstnáno 274 pracovních sil, v nejbližších měsících stoupne jejich počet ještě od dalších 50, což znamená o 100 pracovníků víc než dosud. A počítá se vzhledem k dalšímu plánovaného rozvoji výroby s dalším navýšením počtu pracovníků.
Špičkové zařízení z Chorvatska a z různých států Evropy (např. přístroje, zpracovatelské linky, mrazírny, sklady) využívající nejnovější poznatky, objevy a metody je podstatně ekologičtější, výrazně šetří životní prostředí a současně jsou i úspornější a kromě tohoto zlevňují provoz. Solární panely na střeše zásobují nejen celou továrnu vlastní elektrickou energií, ale počítá se i s dalším jejím využitím.
Produkce nové továrny "Adriatic Queen" bude obrovská a mimořádně pestrá. Jádrem sice zůstanou rybí konzervy, ale jejich výroba se výrazně zvýší. Zatímco stará Sardina dodávala na trh 17 milionů konzerv sardinek, stoupne tento počet na 40 milionů. Větší pozornost než dosud se zaměří na marinování a zmrazování ryb, u nichž se předpokládá zvýšení až o 80 procent. V nové továrně budou vyrábět i rybí paštiky, budou se konzervovat plody moře a dokonce se bude vyrábět i rybí olej, tedy rybí tuk, který požaduje například francouzský trh. Zvlášť se bude výroba zaměřovat na vývoz do Japonska, jehož zájem o nejkvalitnější rybí produkty stále stoupá. Právě výrobky z tuňáků jsou na japonském trhu velmi žádané. Kromě strojového zpracování nebude v nové továrně chybět ani ruční výroba. Ručně se budou filetovat tuňáci, štikozubci a makrely a budou zvlášť exportovány.
Ředitelem firmy je někdejší známá hvězda jugoslávského vodního póla Mislav Bezmalinović, nositel zlaté olympijské medaile z roku 1988, který byl nedávno přijat do Síně slávy splitského sportu. Celá rodina Bezmalinovićů patřila vždy k oporám rybolovu a zpracování ryb v Postiře. Jedním ze tří majitelů firmy je Mislavův otec, Niko, vyhlášený expert v oboru. Za oceánem šířil slávu rodu Nikola Bezmalinovic, který emigroval do USA v roce 1910. Stal se velmi úspěšným podnikatelem v oblasti rybolovu a zpracování ryb a mimo jiné vlastnil i leteckou společnost.Takže nezapomeňte kupovat a hlavně baštit výrobky královny Jadranu :-) Vašek
Letiště ve Splitu
už nestačí a tak se v Kašteli bude stavět a letiště bude rozšířeno.Jak ukázal vývoj v posledních letech, nestačí terminál letiště Split - Kaštela 20 km severně z centra Splitu nárůstu cestujících. Za letošních devět měsíců prošlo letištěm 1 420 427 cestujících, což je téměř stejný počet, jaký se loni uskutečnil za celý rok. Je tedy reálný předpoklad, že za celý letošní tok to bude přibližně 1 570 000 cestujících při průměrném letošním nárůstu o 11 procent. V srpnu zaznamenalo letiště dokonce svůj historický měsíční rekord ? téměř 345 000 cestujících. Na zvýšení se podepsal i vstup Chorvatska do Evropské unie ? vzrostly zejména počty turistů z Velké Británie, Švédska a Francie a naopak poklesly počty turistů z Ruska a Ukrajiny.
Je tedy celkem přirozený, že starý terminál letiště už nestačí. Projekt jeho rozšíření je již schválen příslušnými úřady a je vypracována veškerá dokumentace. V současné době čeká na územní rozhodnutí a po něm bude následovat výběrové řízení na dodavatele prací.
Investice, která má hodnotu 60 milionů euro, bude znamenat rozšíření uzavřené plochy letiště o 34 500 metrů čtverečných, čímž se kapacita letiště zvýší na 2 miliony cestujících ročně a plocha vzroste na 102 hektarů. Současně s tímto rozšířením bude terminál přizpůsoben schengenským předpisům pro činnost hraničního přechodu (včetně automatického třídění zavazadel).
Na financování projektu se budou podílet i finanční prostředky z fondů Evropské unie.
Předpokládá se, že stavební práce na rozšíření terminálu by měly být zahájeny po letní sezóně roku 2014.
Zdroj informací:
Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr