Z historie Brače
Koncem sezóny s trochou nostalgie mrkneme do historie Brače, který je tak trochu jiný než všechny ostatní chorvatské ostrovy.
Předpokládá se, že Brač nosí dávné ilyrské jméno podle jelena, kultovního zvířete jeho dávných obyvatel.
Podle dávné pověsti trojský hrdina Antenor, mimo jinézakladatel Padovy a Korčuly,došel po pádu Tróje z řecké Ambracie na ostrov Brač. S sebou přivedl Braha, pastýře, Silena, zemědělce a Elafa, námořníka. Život byl založen na dobytkářství, pěstování oliv a vinné révy a rybářství.
Koncem XVIII. stol. bylo na ostrově více než 500.000 oliv a koncem XIX. století více než 12.000 hektarů vinohradů. Ale choroby vinné révy peronospora a filoxera, které napadly dalmatské vinohrady a První světová válka přinutily četné obyvatele Brače k vystěhování z ostrova do Austrálie, Jižní a Severní Ameriky.
V období rané renesance byly znovu otevřeny antické kamenolomy blízko Pučišća, ve kterých se během renesančního a barokního období vzdělávaly celé kamenické dynastie až do dnešní doby.
Vedle Jurija Dalmatinca, Andriju Alešija a Nikolu Firentinca v samých kamenolomech tesali desítky jiných kameníků.
Výborný kámen umožnil vytvoření řady skvělých staveb, od starokřesťanského, renesančního a barokního období do bujného bračského XIX. století, kdy se na ostrově více než kde jinde v Dalmácii pěstoval cit pro harmonii architektonické kompozice a stavbu i u nejskromnějších domů. Ve XX. století byl korčulanský kámen zabudován do budapešťského Parlamentu, trogirský do berlínského Reichstagu, a bračský kámen do Bílého domu ve Washingtonu. No a příště zase kousek z jiného střípku historie :-) dnes je na ostrově opět krásně a my v Hradci se chystáme na velkou leteckou show C.I.A.F.2012, takže uneseme F16 a za hoďku jsme na ostrově zdar V
Adrenalin v Chorvatsku
A na dostřel máme velkou adrenalinovou atrakci, kterou už v loňským roce představila ale letos naplno spustila záhřebská firma Adria Extreme.Fantastickou plavbu na superrychlých motorových člunech značky Tornado. Tyhle robustní a mimořádně spolehlivé gumové čluny používají při své práci na moři záchranné služby, pobřežní stráže a policie v mnoha zemích světa, protože mohou plout za jakéhokoli počasí na moři. Značka Tornado nedodává své čluny na trh tak, aby byly k volné dispozici, nýbrž u každého výrobku vychází ze speciálního požadavku svého zákazníka, jemu přizpůsobuje objednaný a dodávaný člun. Heslo, s nímž jsou čluny uváděny na trh, zní: "Takes to the Limit", ale současně musí být vše podřízeno bezpečnosti účastníka plavby.
Tornada firmy Adria Extreme s motorem Suzuki o výkonu 300 HP mohou dosáhnout rychlosti 50 námořních mil za hodinu. Když člun při vysoké rychlosti změní směr, má účastník plavby dojem, že ho odstředivá síla vynese z člunu. Přitom zajištění bezpečnosti je naprosto perfektní a spolehlivé. Největší požitek milovníci adrenalinu zažijí při vysokých vlnách, kdy člun doslova letí vzduchem. Plavba Tornadem bývá přirovnána k jízdě na horské dráze.
Adria Extreme pořádá výlety na ostrovy Brač, Hvar a Vis. Výlet včetně oběda na Brač stojí 100 eur, na Hvar 120 eur a na Vis 140 eur. Kromě výletů nabízí Adria Extreme svoje čluny pro transfery na vzdálenější ostrovy a převeze klienty kamkoli si budou přát. Limitem jsou pouze jejich finanční možnosti - za jednu námořní míle se platí 8 euro na osobu.A tady máte přesně svůj prostor.Při příjezdu na Brač, můžete mít domluvené svoje ježdění, stejně tak si můžete domluvit jejich příjezd až k nám na penzión, zařádit a pak v klídku do hospy :-) čauec Vasa
Zdroj informací: Adria Extreme: www.adriaextreme.com
Tak nepřemejšlete a
Sbírejte " petky " :-)
Až nebudete mít na Brači co dělat můžete vyrazit za sběrem PET lahví.Dovolená v Chorvatsku by se našinci bohatě zaplatila jen ze sběru petlahví v turisticky exponovaných místech. Jen by si ji člověk musel patřičně prodloužit, aby si peněz za sběr lahví stačil užít. Sběr petlahví je totiž pro Chorvaty velice výnosnou obživou. Úsměv vyvolávající informace má ale i vážnější souvislosti.
Sběrem lahví si lze snadno přivydělat. V obchodech vykupují plastové lahve za půl kuny za kus. Nejvýkonnější sběrači si tak jen na Makarské riviéře přijdou až na 20 tisíc kun denně, což v přepočtu dělá asi 70 tisíc korun. Vše platí státní fond pro likvidaci ekologických škod. Jak upozorňují ekologické organizace, fond se kvůli tomu dostal do ztráty 700 milionů kun.
Mezi těmi, kdo vozí prázdné lahve do obchodů (některé zřídily dokonce speciální okénka pro vracení ?petek? ve velkém), se najdou i cizinci. ?Po ránu se opalují a koupou a odpoledne se vrhnou na sbírání lahví,? popisuje nevítanou konkurenci jeden z místních sběračů, který ale odmítá říct, kolik si denně vydělá. ?Musím si přece dávat pozor na ministra financí,? naráží na snahu chorvatského eráru zvýšit výběr daní.
Podle sdružení výrobců a dovozců nápojů Eco-Ozre si takto nevydělávají jen místní. Organizace zdokumentovala případy pašování celých kontejnerů s petlahvemi ze sousedního Srbska a Bosny a Hercegoviny. Předsedovi Eco-OzreDragicovi Bararicovi se nelíbí, že výkup lahví je neprůhledný. Podle něj nikdo neví, kolik lahví bylo skutečně vybráno a zda někdo z fondu nevyvádí peníze.
Záhřeb výkup lahví zavedl v naději, že tak naučí Chorvaty třídit odpad. ?Současný systém je neudržitelný a bude změněn,? připouští nyní ministryně životního prostředí Mirela Holy. Odměna za jednu petlahev se tak nejspíš sníží z 50 na 30 lipa.
Ekologické organizace, které brojí proti způsobu využívání peněz z fondu, zároveň poukazují na to, že pro některé Chorvaty je sbírání petlahví jediným zdrojem příjmů. ?Je patologií naší společnosti, že sbírání petlahví funguje jako forma sociální politiky,? prohlásil podle serveru tportal.hr Vjeran Piršić ze sdružení Eko Kvarner. A pak si vyberte, ne je to jasný, sbírat, třídit a chovat se rozumně, to je o co tu běží. Zdar Vašek