Nový aquapark nad Splitem
Na jaře příštího roku se začne stavět v Dugopolji nad Splitem,tam kde sjíždíte z dálnice, první velký aquapark v Chorvatsku. Bude to tutovej ráj pro malé a velké, vybudovaný na ploše 120 000 m2. Jen vodní plocha bude zaujímat kolem 6 000 m2. Budou ji tvořit bazény různých velikostí, např. bazén s vlnobitím, pro dospělé bazén s vodními masážemi, pro děti tematicky zaměřené bazény s hrami, dále klidná řeka i peřeje. Návštěvníky tu bude čekat několik toboganů, z nichž nejvyšší bude vysoký 24 metrů, multifunkční sportovní terény aj. Samozřejmostí bude fitness a wellness centrum, obchod se sportovními potřebami, ambulance, plavecká škola a řada gastronomických zařízení: bary, kavárny, restaurace a další a další.
Celý areál bude otevřen od května do září a zbývající část roku bude v provozu jen jeho část, např. noční bary a restaurace.
Dugopolský aquapark bude široko daleko novinkou, a tak se jistě stane cílem velkého počtu zájemců. Počítá se s návštěvností přibližně 4 000 osob denně. U aquaparku bude proto pamatováno na rozsáhlé parkoviště o kapacitě 800 parkovacích míst pro automobily a 50 míst pro autobusy.
Firma Margaritum, která je investorem tohoto již několik let plánovaného projektu, získala v září stavební povolení. Nyní vede jednání ohledně financování, ale se získáním úvěrů by prý neměla mít problém. Pokud obec Dugopolje dostojí svému závazku a vybuduje potřebnou komunální infrastrukturu, nestojí nic v cestě zahájení výstavby příští rok na jaře. První návštěvníky má uvítat v roce 2012.Takže se budeme všichni těšit, máme další velkou atrakci na dostřel :-) hurá, velkej námět na výlety z Brače nebo po cestě tam nebo zpátky ahojky Vasa
Na ostrově se nyní sklízí
Celý říjen se na Brači naplno trhají olivy a všude před domy jsou velikananánský kádě, který se pomalu plněj čerstvě natrhanými zralými černými olivami.V celým Chorvatsku je přibližně půl milionu olivovníků a ještě jednou tolik se plánuje zasadit před jeho vstupem do Evropské unie. Při současný dotační politice v EU stačí vlastnit zhruba 100 stromů a to stačí k celoročnímu uživení čtyř členné rodiny,divný ne ? Sklizeň a zpracování oliv probíhá každoročně v říjnu, měsíci oliv. Stovky turistů z Itálie, Německa a Rakouska přijíždí vždycky začátkem října do Chorvatska na několikadenní pobyty a aktivně se účástní sběru oliv v olivových hájích, jejich zpracování v lisovnách oleje a následné degustace. V restaracích a hotelech jsou pro ně připraveny speciální menu, připravené výhradně na olivovém oleji nebo s jeho přídavkem.
Letos třeba poprvé zorganizovala atrakci pro turisty Správa Národního parku Brijuni. Na slavnosti s přehlídkou místních krojů a tradiční hudbou mohly děti z několika evropských zemí očesávat deset olivovníků. Trvalo jim to dvě hodiny. Olivy pak byly lodí převezeny do lisovny a večer čekal malé sběrače zvláštní dárek - lahvička s 2 dcl brijunského olivového oleje.
Na Brijunských ostrovech roste kolem 400 olivovníků a mezi nimi drží primát strom starý 1 600 let, který patří k nejstarším exemplářům ve Středomoří. Je zajímavý, že stále ještě plodí. Letos "stara maslina" urodila 98 kg plodů, z nichž bylo vyrobeno 14 litrů oleje.A kdo z Vás jednou ochutnal skutečnej extravirgin ručně lisovanej ten už nemá jinou volbou, dobrou chuť Vasa
Festival vína
Od včerejška do 2. října se v Supetaru, koná již popáté "Festival vinné révy a vína, spojený se dny místní speciality ? vareniku.Cílem týhle akce je nejen připravit pro návštěvníky zábavní pořady, ale i seznámit je s místními víny a tradičními gastronomickými specialitami, k nimž patří i téměř zapomenutý varenik.
Varenik je tradiční dochucovadlo, přísada do jídel slaných i sladkých, která se získává dlouhým a pomalým vařením vinného moštu. Je to nealkoholický přípravek, který v podstatě podtrhuje chuť původního pokrmu, do kterého se přidává, a specifickým způsobem ji obohacuje a doplňuje. Varenik má velkou nutriční hodnotu, může nahrazovat cukr a po staletí se doporučoval osobám slabým nebo těm, kdo právě prodělali nějakou těžkou nemoc.
Varenik byl znám již místním Řekům a Římanům. V římském vojsku byl varenik velmi oblíbený, přidával se do pokrmů vojáků, když měli před sebou náročný pochod nebo když je čekal vyčerpávající boj. Ve středomořské kuchyni se používá po dloubá staletí (v Itálii se vyskytuje pod názvem vincotto), ale dnes už ve zdejší oblasti jen málokdo ví, co to varenik vlastně je a jak se používá. Přitom právě předkové dnešních obyvatel Brače věděli velmi dobře, že varenik je i významné afrodiziakum. Při antických slavnostech na počest bohů vína ? Bakcha a Dionýsa ? nesměl varenik nikdy chybět. Ale neztratil svou oblibu ani v křesťanských dobách.
Ti, kdo se v té době rozhodnou navštívit Brač a jeho festival se seznámí se způsobem přípravy vareniku, se všemi obyčeji s varenikem spojenými a proniknou i do všech tajů co nejoptimálnějšího používání tohoto doplňku v gastronomii. A samozřejmě mohou sami ochutnat, jak varenik ovlivňuje chuť jednotlivých pokrmů a jak při jeho použití získají i známé běžné pokrmy neobvyklou, překvapivě výbornou chuť.
Pro varenik se vybírají nejkvalitnější hrozny s vysokým obsahem cukru, podobě jako pro oblíbené víno prošek. Hrozny červeného vína se prohnětou, zcedí a získaná šťáva se dá na oheň. Obvykle se připravuje ve velkém kotli, teplota nesmí překročit 60°C. Vaří se tedy nesmírně pomalu a stále se míchá. Obvykle tento proces probíhá od časného rána do pozdního večera. Postupně se odstraňuje pěna, která se na něm vytváří. Musí se dávat pozor, aby se houstnoucí šťáva nepřichytila. Když přestane pěnit, je hustá (musí mít konzistenci podobnou čerstvému medu) a získá hnědou barvu, je varenik hotov. Tento sladký hustý sirup se přendá do jiné velké nádoby a dá se ochladit. Následující den se přelije do menších sklenic, v nichž se pak uchovává. Ze 100 litrů vinné šťávy ? moštu se získá cca 22 až 25 litrů vareniku. Toto množství závisí na tom, zda byl rok, v němž se víno urodilo, suchý nebo zda bylo víc vláhy.
A do jakých pokrmů se varenik přidává? Velmi dobrou chuť dodává (v malém množství) všem druhů domácího pečiva ? koláčům, závinům, dortům aj., přidává se do kompotů, ovocných salátů, do dortových náplní aj. Skvělou chuť má i pyré z jedlých kaštanů s přídavkem vareniku. Všude nahrazuje cukr. Skvělým způsobem však ovlivňuje i slaná jídla ? např. omáčku pašticady, nádivku do kuřete či krůty, kuřecí salát, rajčatovou omáčku na nejrůznější těstoviny, lečo, vepřové či kuřecí maso dušené či pečené apod. Stačí jedna dvě lžíce vareniku a pokrm dostane novou, zvláštní příjemnou chuť. Fantazii se zde meze nekladou, jak dokazují pokrmy, které mají na jídelníčku restaurace v Supetaru a jeho okolí v době konání festivalu.
Na ostrově Brači vyrábí varenik jen několik rodin ? pro vlastní potřebu a pro svůj blízký okruh. A je jen málo dalších míst, kde se tato tradice rovněž udržela. Jsou to především ostrovy - Vis, Korčula a dále poloostrov Pelješac a několik míst na pevnině jako Makarská a Skradin. Ale i v těchto lokalitách je to záležitost jen jednotlivců.
Díky čtyřem předchozím ročníkům festivalu se sice dostal varenik ze zapomnění, žádný zájemce si však zatím nemůže koupit ani skleničku této pochoutky. Snad není daleko doba, kdy se nabídka suvenýrů z ostrova Brače obohatí i o tuto delikatesu.Vasek