Velikonoce v Chorvatsku
Křesťanství je v Chorvatsku natolik rozšířené a důležité, že se období Velikonoc velice dodržuje, a to daleko více, než Vánoce. Obecně je to čas, kdy probíhá řada bohoslužeb, rodiny tráví společný čas, dodržuje se tradiční půst a nemalé množství času se věnuje také modlitbám.
Velikonoce zde začínají poslední postní nedělí, obecně zvanou Cvjetnica. Lidé si připravují zelené větvičky, nejčastěji z vavřínu, které si posléze nechají v kostele vysvětit a poté si je doma vystavují, jako svatý symbol.
O bílé sobotě se malují vajíčka, podobně, jako u nás. Využívají se především přírodní techniky, někdy se na vajíčka píšou také modlitby nebo vzkazy, zde už záleží na konkrétní oblasti. Kromě toho se v tento den peče pečivo velice podobné našemu mazanci zvaném sirnica nebo pinca, to se poté odnese do kostela posvětit, aby bylo celý rok, co jíst.
Velikonoční neděle a pondělí jsou státními svátky.
Chorvatské kraslice, aneb Pisanice.
Ano, tak se vajíčkům v Chorvatsku skutečně říká a barví se na Velikonoce obdobně, jako je to známo u nás. Používají se především přírodní technologie obarvování, např. pomocí cibule.
Zajímavým zvykem je ťukání kraslic o sebe, které probíhá na rodinných oslavách. Každý z rodiny si vezme jedno vejce a vzájemně s ostatními o sebe ťukají špičkou. Komu vejce nepraskne, stane se vítězem a odnáší si výslužku domů. Toto tuckanje pisanice, jak se zvyk nazývá, je náhražkou našeho koledování, kdo má šťastnou ruku, může si domů odnést i celý košík barvených vajíček.
Kraslice zde nemají pouze dekorační funkci, jejich barvy mají význam, proto s každou, která k obdarovanému putuje, přichází i malé poselství. Velký význam mají pro zamilované, kdy dívky dávají svým snoubencům vejce z lásky:
červená – charita, energie, naděje, láska, duchovno a radost ze života.
žlutá – Světlo, čistota, uznání, úroda, mládí a odměna.
zelená – Svěžest, zdraví, naděje, plodnost, bohatství a prosperita.
bílá – Zrození, radost, čistota, panenství, světlo, moudrost a duchovnost.
černá – strach, nevědomost, smrt a věčnost
modrá – nebe, věrnost, pravda a zdraví
růžová – úspěch a spokojenost
hnědá – úroda, půda a štědrost
fialová – trpělivost, důvěra, víra a půst
oranžová – vytrvalost, síla a ctižádostivost
Nejznámější chorvatské tradice a zvyky
Pokud se cítíte v Chorvatsku, jako doma, nespoléhejte se pouze na letní počasí, ale navštivte tuto zemi třeba teď, na konci zimy nebo na jaře, kdy se nebudou ulice hemžit turisty a veškeré procesí a události si tak budete moci vychutnat plnými doušky.
Velikonoce se v Chorvatsku berou velice vážně, proto je musíte okusit na vlastní kůži. V mnoha městech se konají akce, jarmarky a tradiční pochody.
Vuzmenice je obecný název pro zakládání velkých ohňů, které se na bílou sobotu stále řadí k tradičním chorvatským velikonočním rituálům. Oheň se zapaluje pouze pomocí kamenů, jako za starých časů a jednotlivé obce mezi sebou soutěží o nejkrásnější a nejvydatnější plameny.
K svátkům zde patří také speciální hudební nástroj zvaný Čegrtaljke, který vypadá, jako nám všem velice dobře známá řehtačka. Zvuk tohoto hudebního nástroje je pro chorvatské Velikonoce typický a neobejde se bez něj žádné veselí.
Průvod Za Křižen, který každoročně probíhá na ostrově Hvar, byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO a probíhá zde již 500 let. Tato pouť místními sedmi kostely je pro zdejší lid velice důležitým symbolem, který přetrvává již stovky let.
A co se v Chorvatsku na velikoce jí ?
Klasickým chorvatským velikonočním pečivem, které připomíná náš mazanec, je sirnice nebo také pinca. Do jejího povrchu se zpravidla vyřeže kříž, který je po nakynutí zřetelným znamením přicházejících křesťanských svátků.
Je obvyklé také zapékat uzené nebo šunku do chleba, čemuž se holduje i v naší domovině. Všemu vévodí také raná jarní zelenina, hojně se pojídají ředkvičky, jarní cibulky a křen.
Sváteční jídlo nemá v zemi ucelenou podobu. V přímořských oblastech se připravuje ryba, na severu drůbež, setkat se můžeme i s jehněčím. Na Velikonoce se v Chorvatsku peče šunka s kořením a bílým vínem, je to delikatesa, která se podává s čerstvým chlebem.
Další zajímavostí je Vrtanji, což je slaný druh chleba, který má v sobě zapečenou zdobenou kraslici. Pečivo obsahující sýr se potom nazývá Štrukli. 7
Vidíte, je toho hodně, co můžete v Chorvatsku ochutnat, nyní si však společně připravíme tradiční Pincu.
A tady máte vlastní recept na pincu
300 g hladké mouky (2 hrnky)
7 g sušeného droždí (2 čajové lžičky)
75 g cukru (1/3 šálku)
5 g vanilkového cukru (1 čajová lžička)
35 ml slunečnicového oleje (2,5 lžíce)
125 ml mléka (1/2 šálku)
kůra z 1 citronu
2 žloutky
1 lžíce másla
50 g rozinek (1/3 šálku)
špetka soli
3-4 lžíce rumu
Postup práce:
Rozinky namočte na hodinu do rumu.
Ve větší míse smíchejte mouku, cukr, vanilkový cukr a sůl.
Aktivujte droždí s trochou teplého mléka a jednou lžičkou cukru. Asi za 5 minut začne bublat.
Nyní smíchejte sušené přísady se zbytkem teplého mléka, olejem, citronovou kůrou, žloutky a směsí droždí.
Těsto hněťte nejméně 10 minut mixérem na nízké otáčky nebo rukama.
Přikryjte těsto a nechte ho hodinu odpočívat na teplém místě, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
Rozinky zbavte přebytečného rumu a přidejte je do těsta spolu s trochou rozpuštěného másla.
Nyní je třeba těsto znovu hníst stejným způsobem dalších deset minut.
Těsto přeneste na plech a vytvarujte z něj kouli.
Pincu potřete smíchaným žloutkem a trochou cukru. Díky cukru pinca trochu ztmavne, protože zkaramelizuje.
Těsto nařízněte nožem nebo nůžkami tak, abyste na vrcholu vytvořili „znamení kříže“.
Pečeme v teplé troubě 30-35 minut při teplotě 180 °C. Pokud jste ho posypali trochou cukru, můžete ho po 20 minutách přikrýt papírem nebo alobalem, aby příliš neztmavl.
Po upečení ho přikryjte čistou kuchyňskou utěrkou a nechte vychladnout. Pincu uchovávejte v sáčku, aby zůstala několik dní měkká.
Pokud uvažujete, že se o Velikonocích podíváte do Chorvatska, chybu jistě neuděláte. Nebudou vás totiž sužovat ani vysoké teploty, ani davy turistů.
Oslavy Velikonoc v hlavním městě Záhřebu nesmíte při svých cestách minout. Čeká vás výstava ručně malovaných kraslic v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, které budou mnohdy veliké, jako vy sami. Na hlavním náměstí Bana Jelačiče vás také čeká překrásný jarmark, tvořený zdobenými domečky, které v sobě ukrývají ochutnávky laskomin i zajímavé suvenýry.
Skvělým programem pro malé i velké je ohromný hon na velikonoční kraslice v Opatiji, které jsou zde spojeny s atraktivním programem i působivým jarmarkem.
Na Hvaru pak nezapomeňte na již zmiňované putování Za Križen. Nebo vyražte k nám na Brač a uvidíte procesí v Sumartinu, Jurica vám v Dalmatinu uvaří něco z velikonočních specialit a zkusíte velikonoce v Chorvatsku na vlastní kůži. Vašek